Atropatené

Související informace naleznete také v článku Achaimenovci.

Atropatené (řecky Ἀτροπατηνήm, persky Aturpatakan), původně Médie Atropatené, bylo starověké království existující mezi 3. stoletím př. n. l. a 3. stoletím našeho letopočtu a jeden z nástupnických států po říši Alexandra Velikého, ale na rozdíl od všech ostatních Alexandrových generálů (diadochů) bylo odlišné a zvláštní tím, že bylo založeno etnickým Peršanem, šlechticem Atropatem, takže si více zachovávalo domácí perský charakter a kulturu s minimálním vlivem helénismu, spíše tedy pokračovalo v dědictví Achaimenovců.

Atropatené Aturpatakan  Ἀτροπατηνήm ←  kolem 323 př. n. l.–226 n. l.  → znak
Geografie Atropatené jako vazal Seleukovců v 221 př. n. l.
Hlavní město	Ganzak
Obyvatelstvo
Jazyky	staroperština
Náboženství	zoroastriánské
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	Seleukovská říše Seleukovská říše Parthská říše Parthská říše (148/7 př. n. l.–226 n. l.)
Státní útvary a území
Předcházející Makedonská říše Následující Sásánovská říše

Království leželo na jižním pobřeží Kaspického moře, na území dnešního Íránu (přesněji íránského Kurdistánu) a částečně i dnešního Ázerbájdžánu. Hlavním městem byl Ganzak, dnes již neexistující a nacházející se někde na jih od Urmijského jezera.

Historie

Zakladatelem státu byl král Atropates (persky Athurpat, Diodóros ho nazýval Atrapes, Quintus Curtius pak Arsaces), etnicky perský obchodník a šlechtic. Atropates nejprve sloužil Dareiovi III., posléze Alexandru Velikému, aby se po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. rozhodl vyhlásit vlastní stát a založit vlastní královskou dynastii. Rozpad Alexandrovy říše po jeho smrti bývá někdy nazýván „Dělení Babylónu“: větší, jižní část Médie byla svěřena Peithónovi, jednomu z Alexanderových tělesných strážců, a nazývala se Velká Médie (Media Magna). Media Atropatene byla zbývající menší částí původní makedonské provincie Médie, kterou Atropates získal jako jeden z Alexandrových guvernérů, ovšem velmi brzy z názvu státu odstranil název Médie, setřásl vliv Seleukovců (kteří ovládli asijskou část bývalé Alexandrovy říše) a království osamostatnil.^[1] Nezávislost se dařilo dlouho udržet, až se dynastie Atropatovců stala vazalem Patrthské říše. Parthové pak území anektovali, ale ztratili ho ve prospěch Sasánovské říše. Sasánovci území znovu říkali Aturpatakan.

Mezi léty 639–643 území dobyli muslimští Arabové, kteří z něj učinili provincii v rámci islámského chalífátu pod názvem Adarbajgan, což byl poarabštěný název Aturpatakan. Časem území ztratilo integritu a politické změny smazaly původní hranice tohoto státu. Jen pojem Adarbajgan se stal etymologickým kořenem dnešního slova Ázerbájdžán.