starořímská mince From Wikipedia, the free encyclopedia
As byl starověké římské platidlo, později mince.
Například za vlády Marka Aurelia (2. stol. n. l.) platil poměr: 1 aureus = 25 denárů = 100 sesterciů = 400 asů.
Ve 4. století př. n. l. na území Říma postupně mizí směnný obchod a platby dobytkem (dobytek, stádo = pecus, z toho vyplývá pecunia = peníze, jmění). Objevují se bronzové slitky o váze 5 asů s vyraženými obrazy býka (vepře, berana). Později se objevuje librální as (aes libralis) – základní jednotka o váze deseti uncí (římská unce (uncia) = 27,25 g) což je 272 gramů bronzové slitiny, dělí se na menší jednotky („slitky“) s vyraženými obrazy božstev.
První skutečné mince
cca 280 př. n. l. podle řecké ražby z jižní Itálie
cca 269 př. n. l. – stříbrné sestercie a denáry
Pokles hodnoty měny
3. století př. n. l. váží librální as 109 g (stříbrný sestercius = 2 asy)
2. století př. n. l. váží librální as 27,25 g a přejmenovává se na as unciální (stříbrný sestercius = 4 asy)
roku 15 př. n. l. váží as třetinu unce 9g -(mosazný sestercius, nummus = 4 asy)
později se as razí z mědi
(ceny jsou přibližné)
Gaius Iulius Caesar Octavianus, známější jako Augustus (63 př. n. l. až – 14 n. l.)