Původ této intelektuální tradice je neznámý. Lze se však zmínit o nejstarších známých knihách, které popisují archivnictví. Tyto dvě knihy, které jsou nejstaršími předchůdci archivnictví jsou tištěné roku 1571, avšak byly pravděpodobně napsány v první polovině stejného století. Autor těchto knih, německý šlechtic Jacob von Rammingen, je považován za „otce“ tomuto archivnického díla. Rammingen založil tradici jak archivovat dokumenty. V Německu přežila tato tradice dvě století. Rammingen byl první kdo formuloval archivní teorii.[1]
Pohled na předešlé období archivnictví a práci s archiváliemi shrnul později v roce 1890 bavorský archivář Franz von Löher.[2]
V roce 1891 vznikl profesní spolek nizozemských archivářů, kteří měli za úkol analyzovat dosavadní práci v nizozemských archivech a sjednotit svou činnost jak po praktické tak teoretické stránce. Z jejich činnosti vznikl sborník příspěvků, jenž se později stal základem moderního archivnictví jako vědy.[3][4]
VON RAMMINGEN, Jacob. The earliest predecessors of archival science - Jacob von Rammingen's two manuals of registry and archival management, printed in 1571, translated by JBLD Strömberg.. Lund: Wallin & Dalholm, Lundaboken: [s.n.], 2010.
MULLER, S.; FEITH, J.A.; FRUIN, R. Hendleiding voor het ordenen en beschrijven van archiven, ontworpen in opdarcht van de Vereeniging van Archivarissen in Nederland. Groningen: [s.n.], 1898. Druhé vydání v r. 1920.
JENKINSON, Hilary. A Manual of Archiv Administration. London: [s.n.], 1922. Dostupné online. Druhé vydání v r. 1937; třetí vydání v roce 1966.
MEISNER, Heinrich Otto. Archivalienkunde von 16. Jhd. Bis 1918.. Leipzig: [s.n.], 1969.
VON RAMMINGEN, Jacob. The earliest predecessors of archival science - Jacob von Rammingen's two manuals of registry and archival management, printed in 1571, translated by JBLD Strömberg. Lund: Wallin & Dalholm, Lundaboken: [s.n.], 2010.
SCHELLENBERG, T. R. Modern archive Principles and Techniques. Chicago: [s.n.], 1956. Dostupné online.