Antonín Isidor kníže z Lobkowicz (16. prosince 1773 Madrid – 12. června 1819 Praha, celým jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel z Lobkowicz) byl český šlechtic z mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával úřad nejvyššího komorníka Českého království.
| Antonín Isidor kníže z Lobkowicz | |
|---|---|
.png) Antonín Isidor Lobkowicz (rytina Josefa Berglera) | |
| Kníže z Lobkowicz a 4. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury | |
| Ve funkci: 28. ledna 1803 – 12. června 1819 | |
| Předchůdce | August Antonín Josef z Lobkowicz |
| Nástupce | August Longin z Lobkowicz |
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 23. duben 1812 – 12. červen 1819 | |
| Panovník | František I. |
| Předchůdce | Josef Vratislav z Mitrovic |
| Nástupce | Karel Clam-Martinic |
| Plukovník rakouské armády | |
| Jednatel Společnosti vlasteneckých přátel umění | |
| Narození | 16. prosince 1773 Madrid  Španělsko |
| Úmrtí | 12. června 1819 (ve věku 45 let) Praha  Rakouské císařství |
| Titul |  kníže |
| Choť | (1796) Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (1779–1837) |
| Rodiče | August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803) Ludmila Josefa Czerninová z Chudenic (1738–1790) |
| Děti | August Longin (1797–1842) Josef Maria August (1799–1832) František Jiří (1800–1858) Ferdinand (1801–1831) |
| Příbuzní | vnuk: Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) děd: Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1755) babička: Marie Henrietta Karolína z Valdštejna (1702–1780) děd: František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739) babička: Marie Isabela de Merode-Westerloo (1703–1780) tchán: Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1751–1798) tchyně: Marie Rosa Aloisie z Harrachu (1758–1814) pravnuk: Bedřich Lobkowicz (1881–1923) pravnuk: Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | Velkokříž rakouského Leopoldova řádu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Jeho otcem byl August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803),[1] který působil coby velvyslanec ve Španělsku, a matkou Marie Ludmila Černínová z Chudenic, jež se stala dědičkou mělnického panství, které tak přešlo do majetku Lobkoviců.
Antonín Isidor, jediný syn svých rodičů, se věnoval správě rodinného majetku a umění. Patřil například k zakládajícím osobnostem Společnosti vlasteneckých přátel umění[p 1] a stal se též jejím jednatelem.[3] K jeho podřízeným patřil například Václav Skalník (1776–1861), přední zahradník své doby, jenž zvelebil Mariánské Lázně.[4] Hrabě Lobkovic také podporoval pěstování vinné révy v okolí Mělníka.[5]
Zemřel v Praze 12. června 1819 a byl pohřben v rodinné hrobce Lobkoviců na hřbitově v Hoříně,[zdroj?] která byla dokončena několik let po jeho smrti.
Majetek
Vlastnil Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovku (dnes součást Mělníka), Skuhrov a Drhovle.[6]
Rodina
Oženil se 6. června 1796 v Inzensdorfu s hraběnkou Marií Sidonií Kinskou z Vchynic a Tetova (11. únor 1779 Vídeň – 26. březen 1837 Praha), dcerou Josefa Kinského z Vchynic a Tetova na Chocni a Heřmanově Městci (1751–1798) a jeho manželky Marie Rosy Aloisie z Harrachu (1758–1814). Manželka byla palácovou dámou a dámou Ŕádu hvězdového kříže. Byla pohřbena v Hoříně. Narodilo se jim 7 dětí.
- 1. August Longin (15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň), c. k. komoří, tajný rada, hejtman Budějovického kraje (1824–1825)
- ⚭ (10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou) Anna Berta ze Schwarzenbergu (2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk)
- 2. Marie Ludmila (15. 3. 1798 Hořín – 8. 1. 1868 Brusel)
- ⚭ (26. 1. 1819 Hořín) vévoda Prosper Ludvík z Arenbergu (28. 4. 1785 – 27. 2. 1861 Brusel)
- 3. Josef Maria August (19. 4. 1799 – 20. 3. 1832)
- ⚭ (10. 11. 1829) hraběnka Marie Františka ze Šternberka a Manderscheidu (2. 11. 1805 – 27. 5. 1845)
- 4. František Jiří (24. 4. 1800 – 2. 2. 1858), diplomat, svobodný a bezdětný
- 5. Ferdinand (16. 8. 1801 – 13. 8. 1831), svobodný a bezdětný
- 6. Marie Anna (4. 10. 1802 – 1. 1. 1830), svobodná a bezdětná
- 7. Marie Helena (10. 2. 1805 – 15. 4. 1856), svobodná a bezdětná
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
