Antonín Švehla

český poslanec Českého zemského sněmu a politik From Wikipedia, the free encyclopedia

Antonín Švehla

Antonín Švehla (15. dubna 1873 Hostivař[1]12. prosince 1933 Praha[2]) byl československý politik, předseda tří československých vlád, předseda agrární strany a hostivařský statkář.

Stručná fakta dr. h. c., 5. a 7. předseda vlády Československa ...
Antonín Švehla, dr. h. c.
Thumb
5. a 7. předseda vlády Československa
Ve funkci:
7. října 1922  18. března 1926
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceEdvard Beneš
NástupceJan Černý
Ve funkci:
12. října 1926  1. února 1929
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceJan Černý
NástupceFrantišek Udržal
1. ministr vnitra Československa
Ve funkci:
14. listopadu 1918  15. září 1920
Předseda vládyKarel Kramář
Předchůdcenikdo (funkce vznikla)
NástupceJan Černý
3. předseda Agrární strany
Ve funkci:
21. října 1909  12. prosince 1933
PředchůdceJosef Žďárský
NástupceRudolf Beran (od 1935)
Stranická příslušnost
ČlenstvíRepublikánská strana zemědělského a malorolnického lidu

Narození15. dubna 1873
Hostivař, Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. prosince 1933 (ve věku 60 let)
Praha, Československo
Místo pohřbeníHostivařský hřbitov
Národnostčeská
ChoťBohumila Švehlová
RodičeMarie Bohuslavová
DětiHelena Černá, Antonín Švehla
Profesepolitik a ekonom
OceněníStužka řádu Bílého lva první třídy Řád Bílého lva I. tř. (in memoriam) 2018
CommonsAntonín Švehla
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Život

Narodil se ve vsi Hostivař (dnes součást hlavního města Prahy) v selské rodině. Vyučil se pekařem.[3] V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství.[3] Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.

Dne 28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října.[3] Od roku 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a výrazně se podílel na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920[3]. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád, a to v obdobích 7. října 1922 – 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 – 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 – 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Po jmenování první vlády se s prezidentem setkával dvakrát týdně; v dalších letech, na Masarykovo přání, vždy o nedělích a pobyty prezidenta v Hostivaři trvaly zpravidla několik hodin.[4] Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života. Přesto však nadále zůstal předsedou Agrární strany až do své smrti v roce 1933. Poté byla předsednická funkce obnovena až v roce 1935, kdy byl do čela republikánů postaven Rudolf Beran. Ve své poslední vůli odmítl státní pohřeb, a byl proto pochován tradičním selským pohřbem prostého sedláka. Pohřben je na hostivařském hřbitově.

Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek. Podle vzpomínek Josefa Charváta se po jeho smrti našly v jeho psacím stole peníze za celou dobu jeho úřadování ve funkci předsedy vlády, neboť Švehla, kterého peníze nikdy nezajímaly (živil ho statek, obhospodařovaný jeho manželkou a dcerou), vždy strčil výplatu do šuplíku a hned nato na ni zapomněl.

Byl ženat s Bohumilou, roz. Čečelskou.

Připomínky a ocenění

První pomník Antonínu Švehlovi v Československé republice byl odhalen 14. července 1929 v Dlouhé Loučce u Uničova na Olomoucku. Na kopci Panák nedaleko Ždánic u Kouřimi je monumentální památník,[5] který byl v roce 1936 vybudován jakožto památník Antonína Švehly. Krátce po obsazení republiky německými fašisty však Švehlova bronzová socha zmizela a po roce 1945 byl památník několikrát přejmenován až na nynější název Památník obětem nacismu a padlým bojovníkům za svobodu 1938 – 1945.

Zahrada dijonského kampusu francouzské vysoké školy Sciences Po nese od roku 2005 název „Zahrada agrárníků Antonína Švehly (1873-1933)“.

K příležitosti 100 let od založení Československé republiky mu byl dne 28. října 2018 propůjčen Řád bílého lva in memoriam.

  • V jeho rodišti v Praze-Hostivaři jsou umístěny dvě plastiky: busta na křižovatce Švehlovy a Pražské ulice a lavička v Kozinově ulici u lávky přes Botič.[6]
  • Pamětní deska a pomník Antonína Švehly v Havlíčkově Brodě[7]
  • Pomník Antonína Švehly v Dragounské ulici v Klatovech[8]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.