Antický chrám

Antický chrám je označení pro stavbu určenou k náboženským účelům (chrám, svatyně, modlitebna), která byla vybudována v řecko-římské etapě starověku.

Řecký chrám

novodobá představa Artemidina chrámu v Efezu

Řecký chrám je obydlím boha, v celle chrámu. V mykénské době žádné chrámové stavby neexistovaly, první začaly vznikat až v 10. století př. n. l. První chrámy byly stavěny v jednodušší formě napodobující lidský příbytek, nicméně stavební vývoj se neustále zdokonaloval, až dospěl k monumentálním stavbám.

Souhrnné schema řeckého chrámu

Chrám byl obvykle umístěn v posvátném okrsku (temenos) a byl ohrazen zdí (peribolos). Podezdívka o několika stupních, na které chrám stál, se jmenovala krepidóma, a její horní stupeň stylobat. Uvnitř chrámu byly obvykle 3 místnosti: předsíň (pronaos), hlavní cella – obydlí boha a zadní předsíň, opisthodomos. Střecha chrámu bývala sedlová, vytvořená z mramorových desek nebo z prejzovitých tašek, a na okrajích zdobená antefixy. Nad vodorovnou římsou kratších stran chrámu byl trojúhelníkový štít se sochařsky zdobenou plochou-tympanonem a na krajích a ve středu vrcholící akrotérii. Pod ním byl vlys s triglify střídající se s metopami.

Velikost chrámů se lišila, mezi ty největší patřily Artemidin chrám v Efesu (55×109 m) a Diův chrám v Akragantu (112×56 m) na Sicílii, kdežto slavný Parthenón v Athénách měří 31×69 m.

Dělení

Typy podle umístění sloupů

Chrámy se dělí podle umístění sloupů:

• in antis – předsíň uzavřená na bocích zdmi, sloupy mezi nimi
• prostylos – sloupořadí uzavírá celou vstupní stranu chrámu
• amfiprostylos – sloupořadí uzavírá obě kratší strany chrámu
• antový chrám – jedna z nejstarších a nejjednodušších forem chrámu
• astylos – bez sloupů mezi antami
• peripteros – sloupořadí obíhá kolem celého chrámu
• pseudoperipteros – obvod (peristasis) na bočních stranách a obvykle také na zadní straně vytvořen jako polosloupy
• dipteros – chrám obíhá dvojitá řada sloupů
• pseudodipteros – z venku vypadá jako dipteros, vnitřní sloupořadí je však vynecháno
• tripteros – chrám obíhá trojitá řada sloupů

Plán chrámů v řeckých Delfách s různými typy chrámů

nebo podle počtu sloupů v průčelí:

• tetrastylos (4 sloupy)
• hexastylos (6 sloupů)
• oktastylos (8 sloupů)
• dekastylos (10 sloupů)
• dódekastylos (12 sloupů);

nebo podle půdorysu:

• hranatý
• kruhový

Římský chrám

Římské chrámy byly těm řeckým velmi podobné, hlavní rozdíl byl v tom, že stály na vysokém podstavci (podium) a že schodiště vedlo pouze k jeho průčelní straně. U Římanů oproti Řekům byl mnohem více v oblibě kruhový půdorys chrámů (Vestin chrám). Chrámy s čtvercovým půdorysem vznikaly především pod vlivem Etrusků (Iovův chrám na Kapitolu v Římě). Dalším rozdílem byla fasáda s mnohem hlubší sloupovou předsíní. Byl tedy záměrně navržen tak, aby ovládl dav lidí stojících pod ním při náboženských obřadech i při veřejných proslovech z pódia.

Literatura

• Kolektiv autorů. Slovník antické kultury. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1974.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu řecký chrám na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Antika