provdaná bavorská vévodkyně From Wikipedia, the free encyclopedia
Anna Habsburská (7. července 1528 Praha – 17. října 1590 Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně a sňatkem vévodkyně bavorská.
| Anna Habsburská | |
|---|---|
| bavorská vévodkyně | |
 Anna Habsburská | |
| Doba vlády | 1550–1579 |
| Narození | 7. července 1528 Praha |
| Úmrtí | 16. října 1590 (ve věku 62 let), 18. října 1587 (ve věku 59 let) nebo 1590 (ve věku 61–62 let) Mnichov |
| Pohřbena | Frauenkirche v Mnichově |
| Předchůdce | Jakobea z Badenu |
| Nástupce | Renata Lotrinská |
| Manžel | Albrecht V. Bavorský |
| Potomci | Karel Vilém Ferdinand Marie Anna Maximiliana Marie Fridrich Arnošt |
| Dynastie | Habsburkové |
| Otec | Ferdinand I. Habsburský |
| Matka | Anna Jagellonská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodila se jako třetí z patnácti dětí Ferdinanda I. Habsburského a jeho ženy Anny Jagellonské, dcery českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského.
V dětství byla Anna dvakrát zasnoubena, nejprve s Theodorem Bavorským, a podruhé s Karlem Orleánským. Oba však zemřeli dříve, než se mohl konat sňatek. Nakonec byla v sedmnácti letech provdána za stejně starého dědice bavorského trůnu Albrechta V. Honosná svatba Anny a Albrechta se konala 4. července roku 1546 v Řezně a mladá nevěsta si přinesla do života věno ve výši padesát tisíc zlatých. Cílem sňatku bylo alespoň na chvíli uchlácholit napjaté vztahy mezi habsburskou a wittelsbašskou dynastií. Sňatek mezi Wittelsbachy a Habsburky byl významnou událostí evropské politiky: spříznil oba rody a po něm následovala řada dalších manželských spojení mezi jejich příslušníky
Součástí manželské smlouvy byla i klauzule, jež potvrzovala, že v případě vymření mužských příslušníků habsburské dynastie připadne rakouské dědictví Wittelsbachům. Smlouva se po téměř dvou stoletích stala dokonce i důvodem válečného konfliktu, když tuto klauzuli uplatnil Annin potomek, bavorský kurfiřt Karel VII. Albrecht, jenž po smrti císaře Karla VI., který zemřel roku 1740 bez mužských dědiců, vystoupil proti Karlově dceři Marii Terezii s nároky na naddunajská území (Čechy, Morava, Slezsko) a po vymření španělských Habsburků i na Uhry.
Vzdělaná, uměnímilovná a zbožná Anna záhy stanula v centru skvostného společenského života honosného bavorského dvora. Manželé sídlili na zámku Trausnitz a na svém dvoře hostili umělce, filosofy a katolické duchovní. Stejné osazenstvo měl později i vévodský dvůr v Mnichově, kde se za doby Annina působení plně rozvinula nádhera renesance.
Bavorskou vévodkyní se Anna stala poté, co 7. března roku 1550 zemřel její tchán Vilém IV. Bavorský a její manžel se stal bavorským vévodou jako Albrecht V. Oba manželé měli silný vliv na duchovní život vévodství. Otevřeli několik muzeí a založili Bavorskou státní knihovnu a přispěli tak významně k pověsti Mnichova jako města vědy a umění. Jejich podpoře se těšili např. hudební skladatel Orlando di Lasso či malíř Hans Mielich.
Annina podpora katolické církvi, především františkánského řádu, přispěla k upevnění tradiční vazby Bavorska na katolické náboženství. Významně podporovala katolický klášter ve Vadsteně v reformovaném Švédsku.
Z manželství Anny a Albrechta se narodilo sedm dětí, pět synů a dvě dcery, dva chlapci však zemřeli jako nemluvňata:
Svého muže, který zemřel 24. října 1579, přežila Anna o jedenáct let. Zemřela 17. října roku 1590 v Mnichově a byla pohřbena v rodové hrobce Wittelsbachů v místní katedrála Panny Marie (Domkirche zu Unserer Lieben Frau či krátce Frauenkirche).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
