Narozena 19.12.1877 v Hosticích, okres Šumperk, zemřela 4.12.1954. Folkloristka, publikace z oboru. From Wikipedia, the free encyclopedia
Anežka Šulová (19. prosince 1877 Olšany[1] – 4. prosince 1954 Ruda nad Moravou) byla moravská spisovatelka a sběratelka tradiční lidové slovesnosti.
Anežka Šulová | |
---|---|
Rodné jméno | Anežka Vénos |
Narození | 19. prosince 1877 Olšany (okres Šumperk) Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 4. prosince 1954 (ve věku 76 let) Ruda nad Moravou Československo |
Povolání | dělnice, spisovatelka |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Některé zdroje uvádějí chybné místo narození (Hostice). Anežka se narodila v rodině chalupníka Josefa Vénose a Aloisie roz. Kozákové. 23. října 1900 se provdala v Hosticích za Dominika Šulu[2], pozdějšího majitele továrny na nitěné knoflíky v Rudě nad Moravou.
Měla jen základní vzdělání, které rozšiřovala a prohlubovala četbou. V r. 1891 nastoupila jako dělnice v papírně, zajímala se o vývoj dělnického hnutí v kraji, zúčastňovala se sociálně demokratických schůzí.
Anežka Šulová se vedle rozsáhlé činnosti sběratelské pokoušela i o vlastní literární činnost. Výsledkem byla stovka realistických povídek z vesnického života severní Moravy, čtyři jednoaktovky pro ochotníky, několik veršovaných skladeb a román z doby husitské. Mnohé literární pokusy zůstaly v rukopise.
V Hosticích se od dětství setkávala s řadou výborných vypravěčů, při besedách a přástkách. Vyslechla mnohé historky, pověsti a kramářské skladby, ale soustavně se začala zabývat shromažďováním materiálů lidové slovesnosti až po sňatku. V domě Šulových v Rudě se scházely místní vypravěčky na pravidelných besedách.
Tvorba A. Šulové: vedle 700 písní, popěvků a říkadel obsahuje 117 pověstí, 23 pohádek, 40 anekdot, popisy besed, materiál etnografický a pomocný dialektologický. Její pozůstalost byla uložena do archivu Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně.
Několik textů A. Šulové bylo otištěno v knihách
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.