Anders Jonas Ångström

Anders Jonas Ångström [ˈanˌdəʂ ˈjuːˌnas ˈɔŋˌstrøm]IPA (13. srpna 1814, Lögdö – 21. června 1874, Uppsala) byl švédský astronom a fyzik, jeden ze zakladatelů spektroskopie.

Anders Jonas Ångström
A. J. Ångström
Narození	13. srpna 1814 Lögdö, Švédsko Švédsko
Úmrtí	21. června 1874 Uppsala, Švédsko Švédsko
Místo pohřbení	Starý uppsalský hřbitov (59°51′20″ s. š., 17°37′37″ v. d.)
Alma mater	Uppsalská univerzita
Povolání	fyzik, astronom a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Uppsala Astronomical Observatory Uppsalská univerzita
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1870) Rumfordova medaile (1872)
Choť	Augusta Carolina Bedoire
Děti	Knut Johan Ångström Anna Augusta Ångström
Příbuzní	Johan Ångström a Carl Arendt Ångström (sourozenci) Anders Knutsson Ångström, Hilding Ångström a Tord Ångström (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Ångström studoval na univerzitě v Uppsale, kde v roce 1839 obdržel diplom učitelství fyziky. Poté šel získávat zkušenosti z astronomie na Stockholmskou observatoř; o několik let později se stal ředitelem astronomické observatoře v Uppsale.

Zabýval se studiem magnetického pole Země; přitom učinil různá pozorování změn intenzity magnetického pole v různých částech Švédska.

A. J. Ångström byl průkopníkem studia elektromagnetického spektra. V roce 1862 zjistil přítomnost dusíku v atmosféře Slunce.

Odkazy na Ångströmovo jméno

• Jeho jméno nese jednotka délky ångström^[1] označující 10⁻¹⁰ metru tj. desetinu nanometru a používaná například pro vyjádření rozměrů atomů, molekul nebo vlnové délky světla.
• Byl podle něj také pojmenován impaktní kráter Angström na přivrácené straně Měsíce^[2][1] a asteroid č. 42487^[zdroj?].