Amálie Pouchlá

Amálie Pouchlá (též uváděná Amalie), rozená Krečmerová (10. října 1881 Lutopecny u Kroměříže^[1] – 1964 Kroměříž) byla česká politička a feministka, členka Československé strany národně socialistické, v letech 1927 až 1932 zastupitelka města Kroměříže. Roku 1929 se pak stala II. náměstkyní starosty města Josefa Jedličky, a stala se tak první vykonavatelkou úřadu náměstkyně starosty města v historii Československa.^[2]

Amálie Pouchlá
Amálie Pouchlá (časopis Jas, 1929)
Členka Zastupitelstva města Kroměříže
Ve funkci: 1927 – 1932
II. náměstkyně starosty Kroměříže Josefa Jedličky
Ve funkci: 1929 – 1931
Předchůdce	Alois Hrabánek
Nástupce	Emil Vraník
Stranická příslušnost
Členství	Česká strana národně sociální
Rodné jméno	Amálie Krečmerová
Narození	10. října 1881 Lutopecny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1964 (ve věku 82–83 let) Kroměříž Československo Československo
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Kroměříži
Národnost	Češi
Choť	kpt. v. v. Josef Pouchlý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se v roce 1881 v Lutopecnách u Kroměříže. Dne 5. února 1908 se v Kroměříži provdala za kapitána ve výslužbě Josefa Pouchlého (*1877), někdejšího člena městské vojenské posádky.^[3] Stala se členkou ČSNS.

Roku 1927 získala po kroměřížských komunálních volbách konaných 4. prosince mandát členky městského zastupitelstva. To bylo umožněno československým volebním zákonem z roku 1919, který oproti rakousko-uherskému nově umožňoval všeobecnou politickou kandidaturu žen do veřejných funkcí. V roce 1929 pak byla zvolena na místo II. náměstkyně starosty města Josefa Jedličky (ČSND), ve funkci nahradila spolustraníka Aloise Hrabánka, který předtím rezignoval kvůli zvolení do okresního výboru.^[4] Dosáhla tím doposud nejvyššího komunálního politického postu na městské úrovni v politické historii ČSR.^[5] V říjnu 1931 ze zdravotních důvodů na členství v městské radě rezignovala,^[6] nahradil ji další národní socialista Emil Vraník.^[4]

V kroměřížských komunálních volbách roku 1932 znovu zvolena nebyla.

Zemřela v roce 1964 v Kroměříži a byla pohřbena na kroměřížském hřbitově.^[7]

Zajímavost

V roce 1937 patřila mezi 24 potenciálních dědiců, jímž americké úřady oddalovaly výplatu dědictví po exulantovi Janu Krečmerovi ve výši 48 milionů dolarů, jelikož po svém příjezdu do USA byl americkými úřady místo Krätschmer zapsán jako Kratschmer.^[8]