Aloisova výšina (rozhledna)
rozhledna v okrese Teplice From Wikipedia, the free encyclopedia
Rozhledna Aloisova výšina se nachází na Pohradické hoře v katastrálním území Pohradice, náležejícím obci Světec. Z rozhledny se dochovaly jen zbytky zdí.
| Aloisova výšina | |
|---|---|
 Pohradická hora se zbytky rozhledny | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | kamenná věž s altánem |
| Kóta paty | 419 m n. m. |
| Rok vzniku | 1838 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Souřadnice | 50°34′19,47″ s. š., 13°50′47,05″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | v době existence 15 m |
| Stav | ruina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svým vznikem v roce 1838 je Aloisova výšina jednou z nejstarších rozhleden v Českém středohoří.[1] Na jejím postavení měl hlavní zásluhu pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk, který často pobýval na blízkém arcibiskupském zámku ve Světci, který v polovině 19. století nechal přestavět. Podle něj také byla rozhledna pojmenována, když nesla název Aloisiushöhe. Přístup k ní vedl po promenádě, která ji spojovala se světeckým zámkem. Po arcibiskupově smrti však přestal být o rozhlednu zájem a ta začala postupně chátrat. Snahu o její renovaci zastavila první světová válka.[2] Definitivně zničena byla po druhé světové válce v důsledku důlní činnosti v nejbližším okolí. Dnes se z ní dochovaly jen zbytky zdiva.
Pohradická hora, na které se rozhledna nachází, má dva vrcholy. Na tom severním stála vlastní rozhledna, tvořená věží o průměru 6 metrů a výšce 15 metrů. Postavena byla v novogotickém slohu: Měla lomená okna a koruna věže byla zakončena cimbuřím. Zřejmě byla dvoupatrová.[3] Na jižním vrcholu stál vyhlídkový altán. Zatímco z věže zbylo jen základové zdivo, z altánu se dochovaly i zbytky okenních otvorů v přízemí. Na kopci jsou porůznu umístěny pozůstatky dalších staveb, zřejmě sociálního zázemí.
Z Ohníče nebo z Kostomlat po žlutém turistickém značení. V místě 50°34′19″ s. š., 13°50′47″ v. d. ze značky odbočíme na polní cestu. Na první křižovatce opět odbočíme doprava, přijdeme k lesnímu porostu kopce a po 100 metrech odbočuje cesta na vrchol.
Za dobrého počasí je vidět pás Krušných hor s Klínovcem, dále Hněvín (České středohoří), Doubravskou horu, elektrárnu Ledvice, Komáří vížku, Děčínský Sněžník a mnoho kopců Českého středohoří. Nenápadný kopec nabízí nečekaný rozhled.
Interiér altánu se zbytky oken
Fasáda altánu
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
