historická forma vlastnictví From Wikipedia, the free encyclopedia
Alodium, také alod nebo allod je staré označení pro úplné vlastnictví nemovitostí a statků, s nimiž mohl alodiální vlastník nakládat zcela volně, mohl je užívat i zcizovat, původně dokonce aniž by z nich platil daně. Alod je tedy protikladem držení feudálního čili léna, jež zůstávalo ve vlastnictví lenního pána a leník měl pouze právo užívání, často spojené s různými povinnostmi vůči lennímu pánovi.
Konkrétní vlastnické vztahy byly zakotveny v právním systému příslušnému dané lokalitě a historické době a jejich písemná evidence zakládala a dosud zakládá právní kontinuitu vztahů k majetku. Na to navazovaly daňová správa, dědické nároky, prodej a koupě aj. podle příslušných právních norem.[1]
Slovo alod snad svědčí o germánském původu, pokud je skutečně odvozeno od slov all (celý, úplný) a ódh (majetek). Alod se také vyskytoval u všech germánských národů, s výjimkou Velké Británie, kde dodnes platí, že všechna země v principu patří Koruně. Běžný způsob vlastnění, takzvaná fee simple, však dnes omezuje vlastníka jen v tom, že nemovitost může být vyvlastněna za náhradu a že se z ní platí daně. Se zánikem feudálních vztahů pojem alod ztratil na významu a pokud se ještě používá, znamená prostě „plné vlastnictví“.
V historii Zemí koruny české a v souvisejícím období Habsburské monarchie se vytvořily a uplatňovaly tyto druhy vlastnictví:
Alodiální statky v Československu vznikaly nově zejména v rámci pozemkové reformy od roku 1921.[2]
Podle zákona o zrušení svěřenectví z roku 1924[3] byly převedeny specifikované fideikomisy na alodiální formu držby, často do vlastnictví obcí a měst.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.