Aliance národních sil
česká politická strana From Wikipedia, the free encyclopedia
Aliance národních sil (registrováno jako ALIANCE NÁRODNÍCH SIL; zkratka ANS, dříve OBČANÉ 2011) bylo české politické hnutí. Hlásilo se k levici a zastávalo nacionalistické a euroskeptické postoje. Proto obvykle bývalo, spolu se stranami, s nimiž spolupracovalo, řazeno naopak ke krajní pravici. Vzniklo v roce 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. V roce 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a hnutí bylo přejmenováno na Aliance národních sil.
| ALIANCE NÁRODNÍCH SIL | |
|---|---|
 | |
| Zkratka | ANS |
| Datum založení | 4. července 2011 |
| Datum rozpuštění | 28. října 2024 |
| Zakladatel | Ludvík Adámek |
| Sídlo | Chudenická 1059/30 102 00 Praha |
| Ideologie | sociální konzervatismus nacionalismus ekonomický nacionalismus tvrdý euroskepticismus rusofilství antiimigrace antiislamismus antiliberalismus antiprogresivismus |
| Barvy | |
| IČO | 71443274 (VR) |
| Rejstřík MV ČR | 362 |
| Oficiální web | www.aliancenarodnichsil.cz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Hnutí vzniklo v červenci 2011 pod názvem Občané 2011 a jeho prvním předsedou byl Ludvík Adámek. Na prvním webu hnutí byli za spoluzakladatele označení Karel Janko, předseda České strany národně socialistické, Zbyněk Štěpán, předseda strany Národní prosperita, a Vladimíra Vítová, předsedkyně Českého mírového fóra. Dále web uváděl 13 poradců a konzultantů, mezi nimi i 3 bývalé ministry za Českou stranu sociálně demokratickou (Jaroslav Bašta, Ivan David a Eduard Zeman).[1]
Dne 2. června 2018 se předsedkyní stala Vladimíra Vítová a k 2. červenci téhož roku bylo hnutí přejmenováno na Aliance národních sil.[2]
Hnutí se na svém celostátním sněmu dne 28. října 2024 samo rozpustilo s platností od stejného dne.[3]
Politická pozice a aktivity
ANS podle svého programu usilovalo o vystoupení České republiky ze NATO a Evropské unie,[4] zrušení církevních restitucí a zestátnění strategických odvětví národního hospodářství a přírodního bohatství (vody a nerostných surovin). Hlásilo se k podpoře „tradiční rodiny“. Stavělo se proti „snahám o likvidaci českého státu“, „novodobému otrokářství nadnárodních firem a exekucím“, zrušení Benešových dekretů a proti „migraci plánované Evropskou unií“.[5]
V reakci na petici za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, která nasbírala 2,4 tisíce hlasů,[6] podalo hnutí v září 2019 na Městské státní zastupitelství Praha oznámení o podezření z trestné činnosti[7] a poté také na svém webu publikovalo článek Manipulativní argumentace v petici Za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6.[8]
Ideologicky bylo hnutí možné klasifikovat jako sociálně konzervativní[9] a nacionalistické (hlásící se k vlastenectví, panslavismu, antiimigračním a obecně euroskeptickým, případně proruským[10] postojům). Samotné hnutí se hlásilo k levici,[11] spolupracovalo nicméně s krajně pravicovými stranami.[12][13][14] Jako krajně pravicové jej označili také Čeští elfové,[15] Centrum proti hybridním hrozbám ministerstva vnitra,[16] zpravodajský server Seznam Zprávy[17] nebo Český klub skeptiků Sisyfos.[18] Hnutí samotné dělení na pravici a levici zpochybňovalo.[19] Web Manipulátoři.cz jeho aktivity hodnotil jako antisemitské.[20]
Volební výsledky
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013
V předčasných sněmovních volbách v roce 2013 hnutí kandidovalo pouze v Praze, kde obdrželo 455 hlasů; za celou ČR tak získalo 0,009 %.[21]
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2019
Hnutí se zúčastnilo voleb do Evropského parlamentu v roce 2019, lídrem kandidátky byl Jiří Černohorský. Hnutí obdrželo 1 971 hlasů (0,08 %), a nezískalo tak žádný mandát.[22]
Volby do Senátu v Česku 2020
Hnutí se zúčastnilo voleb do Senátu v roce 2020. Jedinou jeho kandidátkou byla předsedkyně hnutí Vladimíra Vítová, která kandidovala v obvodě č. 24 – Praha 9.[23] V prvním a jediném kole získala 257 hlasů (0,73 %), takže se senátorkou nestala.[24] Po volbách podalo hnutí stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu pro neplatnost voleb kvůli nerovnému přístupu k médiím. Nejvyšší státní soud se vyjádřil, že „vyváženost a rovný přístup nelze v těchto souvislostech chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti“, a stížnost zamítl.[25]
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021
Hnutí kandidovalo ve sněmovních volbách v roce 2021, ve kterých získalo 5167 hlasů (0,096 %), takže žádný poslanecký mandát nezískalo.[26]
Volba prezidenta České republiky 2023
V prezidentských volbách v roce 2023 hnutí podporovalo poslance SPD Jaroslava Baštu.[27]
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024
V červnu 2024 se hnutí účastnilo voleb do Evropského parlamentu jako součást koaliční kandidátní listiny ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR – proti přijetí eura!; jejím lídrem byl europoslanec Hynek Blaško. Blaško byl zvolen za SPD, nicméně po konfliktu vystoupil ze strany a sestavil koalici v rámci Aliance pro nezávislost. Koaliční strany byla ANS, nacionalistická Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie a Rozumní. Za ANS na této listině kandidoval mimo jiné také bývalý poslanec Miroslav Sládek a další členové jeho strany SPR-RSČ Miroslava Sládka.[28]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.