Alfons II. Portugalský

Alfons II.
	král portugalský
Doba vlády	1212–1223
Narození	23. dubna 1185; Coimbra
Úmrtí	25. března 1223; Coimbra
Pohřben	klášter Alcobaça
Předchůdce	Sancho I.
Nástupce	Sancho II.
Manželka	Urraca Kastilská
Potomci	Sancho II. Portugalský; Alfons III. Portugalský; Eleonora Portugalská; Ferdinand Portugalský; Vincent
Rod	Burgundští
Otec	Sancho I.
Matka	Dulce Aragonská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfons II. Portugalský zvaný Tlustý (portugalsky Afonso II de Portugal, 23. dubna 1185 Coimbra – 25. března 1223 Coimbra) byl třetí portugalský král z dynastie burgundské.

Stručná fakta Doba vlády, Narození ...

Zavřít

Alfons II. se narodil roku 1185 v Coimbře jako páté dítě a druhý syn Sancha I. a jeho manželky Dulce Aragonské. Jeho starší bratr Raimund se nedožil dospělosti a tak se stal následníkem trůnu Alfons II. V roce 1206 se oženil s Urracou Kastilskou.

Jeho sňatek předznamenal snahu udržet mír s Kastilií a Leónem, čímž se jeho vláda odlišovala od vlády jeho otce. Alfons II. nastoupil na trůn v roce 1212 a v počátku své vlády se musel vypořádat se spory se svými sourozenci. Následně se pak soustředil na vnitřní správu říše. Jeho vláda tak ukončila nejen spory na severu, ale také vleklý boj s Maury na jihu (ten pokračoval pouze lokálně a z iniciativy jednotlivých šlechticů).

Alfons II. se snažil aktivně konsolidovat mladé království. Zlepšil administrativní správu a celé království více centralizoval a sjednotil moc do svých rukou. Nechal sepsat první sbírku portugalských psaných zákonů, čímž se výrazně zasadil o rozvoj práva v celém regionu Zároveň se zásadně angažoval také v diplomacii, když navázal diplomatické i obchodní styky s větším počtem zemí mimo Iberský poloostrov.

Spory s církví

Jeho děd Alfons I. byl v rámci své snahy o uznání Portugalského království papežem nucen odevzdat velké množství pravomocí portugalské církvi. Tento stav ve finále vedl k vytvoření de facto „státu ve státě“, kdy církev fungovala značně nezávisle na světské moci. Alfons II. se tuto situaci snažil řešit, vše však nakonec vedlo k zásadní roztržce se svatým stolcem. Alfonso II. byl exkomunikován, papeži Honoriovi III. však slíbil nápravu. Než tak však mohl učinit, zemřel v roce 1123. Je pohřben společně s manželkou v cisterciáckém klášteře Alcobaça.^[1]