rakouský politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Agenor Gołuchowski (8. února 1812 Lvov – 3. srpna 1875 Lvov) byl šlechtic z Haliče a rakouský politik.[1]
| Agenor Romuald Gołuchowski | |
|---|---|
 | |
| Ministr vnitra Rakouského císařství | |
| Ve funkci: 22. srpen 1859 – 13. prosinec 1860 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Johann Bernhard von Rechberg |
| Předchůdce | Alexander Bach |
| Nástupce | Anton von Schmerling |
| Skutečný tajný rada | |
| Panovník | František Josef I. |
| Místodržitel v Haliči a Vladiměři | |
| Ve funkci: 20. červenec 1871 – 3. srpen 1875 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Ludwig Possinger-Choborski (zastupující) |
| Nástupce | Alfréd Josef Potocki |
| Ve funkci: 20. říjen 1866 – 7. říjen 1867 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Franz von Paumgarten |
| Nástupce | Ludwig Possinger-Choborski (zastupující) |
| Ve funkci: 15. leden 1849 – 13. prosinec 1859 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Václav Michal Zaleski |
| Nástupce | Joseph von Kalchberg (zastupující) |
| Zastupující místodržitel v Haliči a Vladiměři | |
| Ve funkci: červenec 1848 – červenec 1848 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Předchůdce | Wilhelm von Hammerstein (řádný) |
| Nástupce | Václav Michal Zaleski (řádný) |
| Narození | 8. února 1812 Skala-Podilska |
| Úmrtí | 3. srpna 1875 (ve věku 63 let) Lvov |
| Choť | Maria Karolina Józefa Baworowska |
| Rodiče | Wojciech Stanisław Gołuchowski |
| Děti | Agenor Gołuchowski mladší Adam Gołuchowski Zofia Maria Klementyna Starzeńska |
| Příbuzní | Artur Gołuchowski (sourozenec) Wojciech Agenor Gołuchowski a Agenor Maria Gołuchowski (vnoučata) |
| Profese | politik a majitel půdy |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava Řád železné koruny rytíř velkokříže Řádu sv. Štěpána Uherského |
| Podpis |  |
| Commons | Agenor Romuald Gołuchowski |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se do starobylého šlechtického rodu pocházejícího z Polska. Jeho kořeny sahají až do 14. století. Roku 1849 se Gołuchowski stal místodržitelem v Haliči.[1] V jím spravované zemi se věnoval podpoře vzdělanosti, když ve městě Lvov nechal zřídit polské gymnázium a v Ternopilu zbudoval reálku.[2] Když pak roku 1859 opustil svou funkci ministra vnitra Alexander Bach, nastoupil na jeho místo. Předsedou vlády tehdy byl Johann Rechberg, přesto Gołuchowski ovlivňoval vnitřní chod monarchie.[1]
Z této pozice se snažil zmírnit dopady krize, která postihla Rakouské císařství po prohrané válce s Itálií. Realizoval vládní úsporná opatření, ale vzhledem k tomu, že toto řešení dle názoru panovníka Františka Josefa I. nepřinášelo kýžený efekt, svolal Gołuchowski roku 1860 rozmnoženou říšskou radu, jejíž rokování ho inspirovala k reformě císařství. Plán počítal s federalizací monarchie. Aristokracie s návrhem souhlasila a panovník ho svým Říjnovým diplomem vydaným dne 20. října 1860 uvedl v platnost.[1]
Návrh se ovšem nezamlouval liberálům, a to jak centralistickým německým, tak rovněž maďarským, kteří vnímali domluvené jako přílišné zasahování do uherských práv. Jejich averze ještě vzrostla s tím, jak začaly být publikovány jednotlivé návrhy této reformy. Jakmile se na stranu vzbouřenců přidaly i maďarské aristokratické kruhy, které vlivem podpory vlády ztratily podporu v Uhrách, musel ministr vnitra Gołuchowski roku 1860 abdikovat.[1]
V následujících letech 1866 až 1868 a pak opětovně 1871 až 1875 zastával svou původní funkci místodržícího v Haliči. Syn Agenor Maria Gołuchowski se posléze stal ministrem zahraničí v nové rakousko-uherské monarchii.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
