Africká unie
kontinentální unie afrických států From Wikipedia, the free encyclopedia
Africká unie (AU) je mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Je nejrozsáhlejším projektem africké integrace.[zdroj?!]
| Africká unie | |
|---|---|
 | |
.svg) Členské státy v Africe Členské státy Státy s pozastaveným členstvím | |
| Zkratka | AU |
| Motto | A United and Strong Africa Spojená a silná Afrika |
| Předchůdce | Organizace africké jednoty (OAJ) |
| Vznik | 9. července 2002 |
| Sídlo | Addis Abeba, 378, Etiopie |
| Souřadnice | 9°0′3″ s. š., 38°44′31″ v. d. |
| Působnost | Afrika |
| Úřední jazyk | angličtina, arabština, hauština, francouzština, portugalština, svahilština, španělština (některé členské státy používají jiné úřední jazyky) |
| Členové | 55 afrických států |
| Předseda | Muhammad uld Ghazuání |
| Oficiální web | au |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Africké unie.
V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě.[1]
Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku 2000.
Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech 20. století. Dne 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.[2][3]
Články 5 až 23 Ustavující smlouvy upravují institucionální rámec Africké unie, který zahrnuje devět orgánů:
- Shromáždění hlav států
- Výkonný výbor
- Panafrický parlament
- Komise Africké unie (Africká komise)
- Soudní dvůr
- Komise stálých zástupců
- zvláštní technické komise
- Hospodářská, sociální a kulturní rada
- finanční instituce
Ačkoliv se svou institucionální strukturou Africká unie podobá modelu Evropské unie, má řadu specifik. V základní rovině jsou jednotlivé orgány v podstatě ekvivalentem institucí EU. Shromáždění hlav států odpovídá Evropské radě, Výkonný výbor Radě Evropské unie (Radě ministrů), Komise stálých zástupců evropskému COREPERu, Hospodářská, sociální a kulturní rada evropskému Hospodářskému a sociálnímu výboru. Paralela mezi Panafrickým parlamentem, Soudním dvorem a Komisí a ekvivalentními evropskými institucemi je zjevná. Ve srovnání s Evropskou unií je však „čtyřka“ hlavních institucí (Shromáždění, Výkonný výbor, Parlament, Soudní dvůr) podstatně hierarchizovanější. Komise Africké unie postrádá autonomii a pravomoci Komise EU. Shromáždění hlav států má postavení podstatně převyšující postavení Evropské rady v rámci EU, kromě jiného zcela ovlivňuje složení a roli Komise, která plní stále spíše funkci sekretariátu nežli výkonného orgánu s pravomocí legislativní iniciativy jako je tomu v EU.[p. 1]
V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Dárfúru.
AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí (tj. přesouvají splátky na další léta) či si je nechávají platit od jiných zemí (takové gesto nabízí často Libye).
Běžný chod institucí je ovšem finančně mnohem náročnější a náklady mírových operací se pohybují v řádech stovek milionů USD. AU je tedy finančně závislá na finančních darech z vyspělých zemí a mezinárodních organizací.
Africká unie má 55 členů. Maroko dlouhodobě bojkotovalo Africkou unii kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), již si samo nárokuje jako součást svého území. Kvůli uznání Západní Sahary Maroko vystoupilo v roce 1984 z Organizace africké jednoty (předchůdkyně Africké unie). Členství Maroka bylo obnoveno 30. ledna 2017.[4][5]
Alžírsko
Angola
Benin
Botswana
Burkina Faso[p. 2]
Burundi
Čad
Konžská demokratická republika
Džibutsko
Egypt
Eritrea
Etiopie
Gabon[p. 2]
Gambie
Ghana
Guinea[p. 2]
Guinea-Bissau
Jižní Afrika
Jižní Súdán
Kamerun
Keňa
Komory
Kapverdy
Kongo
Lesotho
Libérie
Libye
Madagaskar
Malawi
Mali[p. 2]
Mauritánie
Mauricius
Maroko[6]
Mosambik
Namibie
Niger[p. 2]
Nigérie
Pobřeží slonoviny
Rovníková Guinea
Rwanda
Saharská arabská demokratická republika
Senegal
Seychely
Sierra Leone
Somálsko
Středoafrická republika
Súdán[p. 2]
Svatý Tomáš a Princův ostrov
Svazijsko
Tanzanie
Togo
Tunisko
Uganda
Zambie
Zimbabwe
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
