From Wikipedia, the free encyclopedia
Adrian Willaert (kolem 1490?, Brugy – 7. prosince 1562, Benátky) byl vlámský hudební skladatel, zakladatel benátské hudební školy.
| Adrian Willaert | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1480 Rumbeke |
| Úmrtí | 7. prosince 1562 (ve věku 81–82 let) Benátky |
| Povolání | hudební skladatel |
| Mecenáš | Hypolit II. Estenský |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se kolem roku 1490, zřejmě v kraji západovlámského města Roeselare, jižně od Brugg.
Kolem roku 1510 se vydal do Paříže, kde začal studovat práva, avšak asi po čtyřech letech se rozhodl pro hudbu. Jeho učitelem byl Jean Mouton, člen královské kapely. 8. července 1515 vstoupil do služeb kardinála Hypolita I. z Este v Římě. V říjnu 1519 cestoval Willaert v průvodu svého zaměstnavatele do Uher a roku 1519 zpět do Ferrary.
Po smrti kardinála Hypolita (1520) vstoupil do služeb vévody Alfonse Estenského a do roku 1527 zůstal členem kapely Hypolitova bratra. 12. prosince téhož roku byl Willaert jmenován kapelníkem u sv. Marka v Benátkách. Ač byl Willaert původně odchovancem principů kontrapunktické kompozice, byl záhy ovlivněn tehdejším novým stylem pocházejícím z Florencie, který stavěl melodický prvek nad harmonický.
V letech 1542 a 1556 podnikl z rodinných důvodů cestu do Flander, kde zřejmě řešil problémy vzniklé po francouzské invazi do Nizozemska.
Willaert se značným dílem zasloužil o vznik madrigalu a dvojsborů. Byl také vynikající učitel. Mezi jeho žáky se řadili například skladatelé Cipriano de Rore, Constanzo Porta, Francesco della Viola († 1568), Gioseffo Guami či Andrea Gabrieli nebo hudební teoretici Nicola Vicentino a Gioseffo Zarlino. Willaert po sobě zanechal rozsáhlé dílo: 8 mší, přes 50 hymnů a žalmů, více než 150 motet, asi 60 šansonů, přes 70 madrigalů a mnoho instrumentálních kusů (ricercarů).
Zemřel 7. prosince 1562 v Benátkách.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adrian Willaert na Wikimedia Commons 
Le dur travailSeamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
