Adolf hrabě ze Schwarzenbergu (německy Adolf Graf von Schwarzenberg, 1551, Gimborn – 29. července 1600) byl významný vojevůdce v době válek s Turky, císařský polní maršálek. Pocházel ze starého šlechtického rodu Schwarzenbergů, jehož byl hlavním představitelem.
| Adolf ze Schwarzenbergu | |
|---|---|
.jpg) Podobizna Adolfa Schwarzenberga, autor Dominicus Custos a Dominik Custos | |
| Narození | 1551 nebo 1547 Gimborn |
| Úmrtí | 29. července 1600 Pápa |
| Místo pohřbení | Vídeň |
| Povolání | vojevůdce |
| Děti | Adam ze Schwarzenbergu |
| Rodiče | Vilém ze Schwarzenbergu |
| Rod | Schwarzenbergové |
| Příbuzní | Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Narodil se v Gimbornu v tehdejším hrabství Mark jako syn Viléma III. svobodného pána na Schwarzenbergu (padl roku 1557 v bitvě u St. Quentina).
Podobně jako jeho otec působil jako voják nejprve v bavorských službách, později bojoval ve španělském vojsku vévody z Alby. V roce 1594 přešel do služeb císařských, válčil v Uhrách a jeho nejslavnějším činem bylo dobytí pevnosti Rábu (1598). Toto vítězství nad Turky slavila celá křesťanská Evropa. Císař Rudolf II. Adolfa vyznamenal, povýšil jej v roce 1599 do říšského hraběcího stavu a do původního rodového erbu Seinsheimů přidal krkavce (německy der Rabe – narážka na dobytí Rábu), klovajícím uťatou hlavu Turka.
Adolf se i dále účastnil osvobozování Uher. Při dobývání Budína však došlo v jeho vojsku ke vzpouře. Žoldnéři, kteří trpěli nedostatkem potravin a žoldu, se chtěli vzdát Turkům. Adolf se postavil radikálně proti, ale byl zasažen kulí přímo do hlavy.
Pohřeb se konal ve Vídni, byl velmi okázalý a císař dal dokonce Adolfovi postavit pomník.
Se svou manželkou Markétou svobodnou paní Wolffovou z Metternichu měl jediného potomka, syna Adama, který se v 16 letech stal jeho dědicem.
.svg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf ze Schwarzenbergu na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Vilém II. |
.svg){kind=small} |
1. hrabě ze Schwarzenbergu 1551–1600 |
|
Nástupce: Adam |
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
