rakouský maršál a šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Adam Albert hrabě z Neippergu (německy Adam Albert Graf von Neipperg, 8. dubna 1775, Vídeň – 22. února 1829, Parma) byl rakouský šlechtic, generál a státník.
| Adam Albert z Neippergu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. dubna 1775 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 22. února 1829 (ve věku 53 let) Parma  Parmské vévodství |
| Choť | Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (od 1821) Teresa Pola |
| Děti | Vilém Albrecht z Montenuovo Alfred z Neippergu Albertina z Montenuovo Ervín František z Neippergu |
| Rodiče | Leopold z Neippergu a Marie Vilemína z Hatzfeld-Wildenburgu |
| Příbuzní | Vilém Reinhard z Neippergu (děd) Alfred z Montenuovo, Albertina z Montenuovo[1] a Marie z Montenuovo[1] (vnoučata) |
| Civilní činnost | vyslanec |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | polní maršál |
| Doba služby | 1790– |
| Sloužil | armáda Habsburské monarchie armáda Rakouského císařství |
| Bitvy | obléhání Mohuče (1793) bitva u Marenga (14. června 1800) |
 multimediální obsah na Commons | |
Narodil se do hraběcího rodu Neippergů, který od dob jeho dědečka Wilhelma Reinharda Neipperga sloužil Habsburkům. Jeho otcem byl Leopold Josef Johann Nepomuk, hrabě z Neippergu (1728–1792) a matkou Marie Vilemína z Hatzfeldu a Wildenburgu (1750–1784)[2]. Adam Albert byl vychován na Karlově škole ve Stuttgartu a v roce 1790 vstoupil do císařské armády. Roku 1794 byl těžce raněn a přišel o pravé oko. Od roku 1805 bojoval v Itálii. Roku 1809 byl povýšen na generálmajora. V letech 1811–1813 působil jako vyslanec u švédského královského dvora. Roku 1813 se stal polním podmaršálem.[3]
V srpnu 1814 byl pověřen ochranou bývalé císařovny Marie Luisy Rakouské, manželky Napoleona Bonaparte. V té době byl už Napoleon zbaven trůnu a vypovězen na ostrov Elba; rakouská diplomacie chtěla zabránit tomu, aby jej Marie Luisa do vyhnanství následovala (přestože manželství s Napoleonem bylo vynucené, Marie Luisa cítila jako svou povinnost stát při manželovi). Tohoto úkolu se Neipperg zhostil dokonale: s 23letou ex-císařovnou se spřátelil, cestu za manželem jí rozmluvil a posléze (nejpozději po smrti své první ženy) se stal jejím milencem.
Na jaře 1815 se podílel na porážce Napoleonových stoupenců v Itálii, nejprve 1. května porazil neapolské vojsko u Scaporezza a následně zamířil podpořit generála Bianchiho do bitvy u Tolentina, čímž donutil neapolského krále Murata ukončit slibně se vyvíjející bitvu a kvapně ustoupit. Po Muratově porážce se Bianchi s Neippergem zúčastnili okupace jižní Francie. Poté Neipperg odcestoval do Parmy, kterou Vídeňský kongres přiřkl jako odstupné Marii Luise Rakouské. Ta svého milence a pozdějšího manžela Neipperga pověřila správou panství a velením parmských vojenských oddílů.
V roce 1816 císař František I. jmenoval Neipperga tajným radou.
Adam Albert se poprvé oženil v roce 1806 s Teresií, hraběnkou Polovou (2. 4. 1778, Treviso – 23. 4. 1814) pocházející z prastarého hraběcího rodu Polů. Porodila čtyři syny, ale v dubnu 1815 zemřela.
Roku 1821 se oženil podruhé, tentokrát s Marií Luisou Habsbursko-Lotrinskou (12. 12. 1791, Vídeň – 17. 12. 1847, Parma), vdovou po císaři Napoleonu Bonaparte. Z tohoto morganatického sňatku vzešel rod pozdějších knížat Montenuovo. Zřejmě již od roku 1815 byl čerstvě ovdovělý Adam Albert milencem Marie Luisy, která mu porodila dvě nemanželské děti:
Po smrti Napoleona se mohli konečně vzít a jejich třetí dítě, dcera Mathilda již byla legitimní.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
