AMBIS vysoká škola
česká soukromá vysoká škola From Wikipedia, the free encyclopedia
česká soukromá vysoká škola From Wikipedia, the free encyclopedia
AMBIS vysoká škola (AMBIS VŠ) je česká soukromá vysoká škola neuniverzitního typu se sídlem v Praze–Libni specializující se na oblast bankovnictví, ekonomie, informačních technologií, marketingu, personálního řízení a dalších. Bankovní institut vysoká škola vznikla v roce 2000 z původní společnosti Bankovní institut, a. s., která byla založena skupinou subjektů v čele s ČNB.[2] Tato VŠ se v roce 2017 spojila s Vysokou školou regionálního rozvoje. Později došlo také k fúzi se Soukromou vysokou školou ekonomických studií a k převzetí studujících z Vysoké školy Karla Engliše. V roce 2022 došlo k fúzi s Vysokou školou obchodní a hotelovou a v roce 2023 s Univerzitou Jana Amose Komenského. Od roku 2017 je rektorkou školy Dr. Martina Mannová.[3]
AMBIS vysoká škola, a.s. | |
---|---|
Bankovní institut vysoká škola, a.s. | |
![]() Logo | |
![]() | |
Zkratka | AMBIS VŠ |
Rok založení | 2000 |
Typ školy | soukromá vysoká škola neuniverzitního typu |
Vedení | |
Rektorka | Dr. Martina Mannová |
Prorektor pro strategii a rozvoj | Mgr. Petr Hušek, Ph.D. |
Prorektor pro strategii a rozvoj | doc. Ing. Milan Jan Půček, MBA, Ph.D. |
Prorektor pro studium | Mgr. Daniel Soukup, Ph.D. |
Prorektor pro akreditace a kvalitu studia | Mgr. David Beinhauer |
Prorektorka pro pedagogickou činnost | Mgr. Daniela Červenclová |
Počty akademiků (k roku 2023[1]) | |
Bakalářských studentů | 5 236 |
Magisterských studentů | 561 |
Studentů celkem | 5 797 |
Akademických pracovníků | 223 |
Další informace | |
Sídlo | Libeň (Praha) |
Adresa | Lindnerova 575/1, Praha, 180 00, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′42,58″ s. š., 14°28′22,78″ v. d. |
Kampus | Libeň, Praha |
Členství | IFCEB, AIVD, ČBA, ČMA |
https://www.ambis.cz/ | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
AMBIS vysoká škola je součástí německého vzdělávacího holdingu COGNOS AG.[3] Jedním z jeho členů je i vysoká škola Hochschule Fresenius.
Výuka probíhá v pražském kampusu v Libni a také v pobočce v Brně.
Počátek Bankovního institutu vysoké školy se datuje do srpna 1991, kdy zahájil činnost Institut bankovního vzdělávání (IBV) jako účelová organizační jednotka tehdejší Státní banky československé. Jejím posláním bylo zabezpečovat vzdělávací potřeby vznikajících resp. nově budovaných bank. Významným historickým mezníkem byl vznik společnosti dne 2. září 1994, kdy zahájil samostatnou činnost Bankovní institut, a. s. (BI)[4] a další historický mezník nastal v roce 1999, ve kterém se společnost přetransformovala do podoby vysoké soukromé školy na základě zákona o vysokých školách, kdy škola obdržela akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (14. června 1999).[zdroj?] Jako vysoká škola začala působit od 4. prosince 2000.[4]
Vysoká škola zahájila svoji činnost zavedením bakalářského studijního programu „Bankovnictví“ se studijním oborem „Bankovní management“ v akademickém roce 1999/2000.[zdroj?!] Bankovní institut vysoká škola se stal právním nástupcem BI rovněž ve formě akciové společnosti.[4] Významným mezníkem rozvoje Bankovního institutu vysoké školy byl rok 2001, kdy do společnosti vstoupil strategický zahraniční partner, akciová společnost COGNOS AG.
V září 2008 se stal novým sídlem školy pražský Campus park Stodůlky s bezbariérovou budovou. Ke konci roku 2009 byla před budovou Bankovního institutu vysoké školy odhalena socha ve stylu postmoderny „I Love Money“. Jejím autorem je Jan Slovenčík, žák prof. ak. soch. Kurta Gebauera.[zdroj?] Na tomto sídle dnes[kdy?] sídlí Vysoká škola ekonomie a managementu.
V roce 2010 musel Bankovní institut vysoká škola ukončit činnost svých deseti českých a slovenských poboček kvůli nízké kvalitě výuky.[5] Akreditační komise v nich již na jaře 2009 provedla kontrolu[6][7] a navrhla uzavřít 12 poboček (5 v Česku a 7 na Slovensku) z důvodu závažných nedostatků.[8] Vytýkala nedostatečné personální zabezpečení, chybějící tvůrčí a vědeckou činnost, neodpovídající technické zajištění nebo absentující přístup ke knihovně.[6]
V roce 2011 podala Akreditační komise na Bankovní institut trestní oznámení,[2] neboť jej podezírala, že ve své pobočce v ukrajinském Kyjevě, kde tehdy studovalo asi 70 studujících, vyučoval i v neakreditovaných programech a navíc v ruštině místo angličtiny.[9] Akreditační komise také kvůli závažným nedostatkům u zahraničních poboček školy navrhla odnětí akreditace u pěti bakalářských a dvou magisterských programů.[10][11] Jednání ministerstva školství ovšem k odnětí daných akreditací nevedlo.[12]
Od roku 2018, kdy se spojila se Soukromou vysokou školou ekonomických studií, škola sídlí v kampusu v pražské Libni.[zdroj?]
AMBIS vysoká škola provádí a rozvíjí činnost v oblasti certifikace osob podle normy ČSN EN ISO/IEC 17024. Od roku 1996 je AMBIS VŠ akreditována Českým institutem pro akreditaci jako certifikační orgán. Jedná se o proces zaměřený na posouzení způsobilosti kandidátů vykonávat danou profesi na požadované úrovni. Bankovní institut vysoká škola provádí certifikace osob v oblastech účetnictví a nemovitostí.
AMBIS vysoká škola také nabízí kurzy celoživotního vzdělávání, které splňují kritéria kvalifikačního a rekvalifikačního studia v mnoha oborech.
Jako ředitel Institutu pro evropskou integraci Bankovního institutu vysoké školy působil od září 2005 Antonín Peltrám, dřívější ministr dopravy a spojů ve vládě Miloše Zemana.[15][16] Prorektorem pro Slovensko v letech 2005–2009 a 2010–2013 byl Jozef Medveď, v mezidobí 2009–2010 slovenský ministr životního prostředí v první vládě Roberta Fica.[17][18][19][20]
Na AMBIS vysoké škole působí řada odborníků a odbornic z praxe i akademické sféry:
Mezi absolventy školy patří např. František Bublan (stud. 1995–1997), ministr vnitra ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka[24]
Většina výuky je soustředěna do kampusu v ulici Lindnerova v pražské Libni. Všechny obory je možné také studovat v brněnské pobočce na adrese Šujanovo náměstí 356/1.
Od roku 2011 škola vydává recenzovaný vědecký časopis Socioekonomické a humanitní studie (Studies of Socio-Economics and Humanities), a zároveň bylo založeno Centrum pro socioekonomická studia. Dne 28. listopadu 2014 Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) zařadila na svém zasedání Socioekonomické a humanitní studie (SEHS) do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik. 29. dubna 2016 byl časopis SEHS zařazen do databáze ERIH+.[zdroj?]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.