Žores Ivanovič Alfjorov
ruský fyzik From Wikipedia, the free encyclopedia
Žores Ivanovič Alfjorov (rusky Жоре́с Ива́нович Алфёров; 15. března 1930 – 1. března 2019,[1][2] Petrohrad) byl ruský fyzik a akademik, který výrazně přispěl ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur. Vynalezl heterogenní tranzistor a v roce 2000 získal Nobelovu cenu za fyziku. Byl taky ruským komunistickým politikem a od roku 1995 do své smrti poslancem Dumy, parlamentu Ruské federace; na sklonku života se stal jedním z nejvlivnějších členů Komunistické strany Ruské federace.
| Žores Alfjorov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. března 1930 Vitebsk, BSSR, Sovětský svaz |
| Úmrtí | 1. března 2019 (ve věku 88 let) Petrohrad |
| Národnost | běloruská |
| Alma mater | Leningradský elektrotechnický institut V. I. Uljanova |
| Pracoviště | Fyzikálně-technický institut A. F. Ioffeho |
| Obory | semiconductor physics, fyzika, polovodič a politika |
| Známý díky | Heterogenní tranzistory |
| Ocenění | Cena Kjóto v kategorii Pokročilé technologie (2001) Nobelova cena za fyziku (2000) Děmidovova cena (1999) Státní cena SSSR (1984) Leninova cena (1972) |
| Manžel(ka) | Tamara Darskaya (od 1967) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se ve Vitebsku v Běloruské SSR (Sovětský svaz) do běloruské rodiny.[3] V roce 1952 vystudoval Leninův elektrotechnický institut v Leningradu. Od roku 1953 pracoval na Ioffeho fyzikálně-technickém institutu Akademie věd SSSR. Na institutu získal několik vědeckých titulů: kandidát matematicko-fyzikálních věd (1961) a doktor matematicko-fyzikálních věd (1970). Od roku 1987 byl ředitelem institutu. Od roku 1979 byl členem Ruské akademie věd. V roce 1989 se stal viceprezidentem Akademie a předsedou předsednictva jejího centra v Petrohradu. Od roku 1995 byl členem Dumy za Komunistickou stranu Ruské federace, komunistou byl od roku 1965. V roce 2000 získal spolu s Herbertem Kroemerem Nobelovu cenu za fyziku „za vývoj heterogenních polovodičových struktur používaných ve vysokorychlostní elektronice a optoelektronice“.
Hermann Grimmeiss, člen Královské švédské akademie věd, která Nobelovy ceny uděluje, řekl: „Bez Alfjorova by nebylo možné přenášet všechna data ze satelitů na Zem nebo mít tolik telefonních linek mezi městy.“[4]
Oblasti výzkumu
Od roku 1962 se zabývá studiem heterogenních struktur polovodičů. Jeho objevy např. v oblasti laserů, fotovoltaických článků, technologie LED a epitaxe přispěly ke vzniku moderní fyziky a elektroniky heterogenních struktur.
Ocenění
- 1972 – Leninova cena
- 1984 – Státní cena SSSR
- 1999 – Děmidovova cena
- 2000 – Nobelova cena za fyziku – s Herbertem Kroemerem a Jackem Kilbym
- 2001 – Cena Kjóto v kategorii Pokročilé technologie
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.