Žebnice
část města Plasy v okrese Plzeň-sever From Wikipedia, the free encyclopedia
Žebnice (dříve též Šebnice, německy Schebnitz, Zebnitz[3]) jsou vesnice, část města Plasy v severovýchodní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dva kilometry severně od Plas. Její katastrální území měří 587,98 ha. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
| Žebnice | |
|---|---|
 Fara | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Plasy |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′19″ s. š., 13°23′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 158 (2021)[1] |
| Katastrální území | Žebnice (5,88 km²) |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 331 01 |
| Počet domů | 61 (2021)[2] |
 Žebnice | |
| Další údaje | |
| Web | www |
| Kód části obce | 195685 |
| Kód k. ú. | 795682 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První archeologické doklady o slovanském osídlení místa a svatyni pocházejí z 9. století a byly objeveny v letech 2003–2005 pod kostelem.[zdroj?] Roku 1250 patřila Žebnice mezi 11 vsí, které papež Inocenc IV. potvrdil mezi statky plaského kláštera. Roku 1346 ji opat Jakub I. za roční nájemné postoupil jistému Gerhardovi a jeho manželce.[4][5]
Další písemná zmínka o vesnici Zebnycz s kostelem pochází z roku 1352,[3] z rejstříků papežského desátku.[6] Potvrzuje, že patřila ke statkům kláštera cisterciáků v Plasích a zůstala jím až do zrušení kláštera v roce 1785.
Roku 1396 se připomíná rytíř Mikuláš ze Žebnice.[3] Roku 1421 ves od krále Zikmunda Lucemburského získal Burian I. z Gutštejna, který ji připojil k hradu Bělé. Roku 1421 táhlo Žižkovo vojsko od Plzně do Plas přes Žebnici a pravděpodobně kostel poškodilo.[7] Roku 1480 byl Jakub ze Žebnice purkrabím hradu Rabštejna.[8] V roce 1530 plaský opat Bohuslav Žebnici vyplatil, dále až do zrušení kláštera patřila k Plasům.[9]
V roce 1741 byla vystavěna nová fara. Kámen ze staré fary byl použit na stavbu školy uprostřed vsi.[zdroj?]
Přírodní poměry
Žebnice sousedí na jihu s městem Plasy a na západě se vsí Horní Hradiště. V hlubokém zalesněném údolí okolo Žebnického potoka nazývaném Peklo je malý podzemní vodopád vysoký asi dva metry. Na východ od vsi leží samota Sokolka. Vsí protéká Žebnický potok.
Obyvatelstvo
Obecní správa
Po zrušení plaského kláštera majetek spravoval Náboženský fond českého gubernia, po zrušení patrimoniální správy roku 1850 se obec osamostatnila.[zdroj?] Při sčítání lidu v letech 1869–1980 byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a v letech 1961–1980 v okrese Plzeň-sever. Od 1. července 1980 jsou částí města Plasy v okrese Plzeň-sever. V letech 1869–1910 k obci patřilo Horní Hradiště.[12]
Školství
První škola sídlila v domě čp. 37 pod kostelem, který shořel roku 1910. Samostatná obecná škola byla otevřena na základě dekretu císařovny Marie Terezie roku 1741 a postavena roku 1742. Její kronika byla založena po vystavění nové budovy roku 1884 a je důležitým pramenem k dějinám celé obce.[13][14] Nová školní budova byla postavena v letech 1897–1898.
Společnost
Každoročně se ve vsi koná řada společenských a neobvyklých sportovních akcí:
- závod traktorů do vrchu zvaný Traktoriáda
- sporty: pétanque, surfování, lyžování za autem (autoskijering), sáňkování v křesle za autem, surfování na sněhu a další
Společenské akce:
- dětský karneval, masopust, taneční zábavy a turnaje
- Mnohým akcím slouží hospoda U Hasiče.[zdroj?]
Pamětihodnosti
- Původní vrcholně gotický kostel kostel svatého Jakuba Většího byl v letech 1784–1785 nahrazen barokní stavbou s pravoúhlým presbytářem.[15] Ze staršího kostela se dochoval jen trojboký presbytář.[16]
- Barokní fara s mansardovou střechou je datovaná na desce supraporty severního vchodu letopočtem 1741.
- Budova základní školy z roku 1897–1898
- zbytky tvrze Šebíkov ve stejnojmenném lese
- hraniční kámen ve zdi stodoly u čp. 25
- unikátní původní soubor dřevěných lidových staveb s kamennými základy (domy čp. 31 a 34)
- v ohradní zdi je vsazen smírčí kříž
Na cestě Plasy–Kralovice se nacházejí
- kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1759) a sv. Judy Tadeáše (1767)
- jeden z největších smírčích křížů v Evropě.[zdroj?]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.