Šléglov
obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Šléglov (do 31. prosince 1991 Šleglov[4], německy Schlögelsdorf)[5] je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 41[1] obyvatel.
Šléglov | |
---|---|
Kaple Božského Srdce Páně | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hanušovice |
Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
Okres | Šumperk |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°9′11″ s. š., 16°58′57″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 41 (2024)[1] |
Rozloha | 7,17 km²[2] |
Katastrální území | Šléglov |
Nadmořská výška | 661 m n. m. |
PSČ | 788 25 |
Počet domů | 15 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Šléglov 1 788 25 Branná sleglov@seznam.cz |
Starostka | Dita Pešková |
Oficiální web: www | |
Šléglov | |
Další údaje | |
Kód obce | 570117 |
Kód části obce | 181803 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
České Šléglov (doložené od 15. století) je úprava německého Schlegelsdorf (od 19. století Schlögelsdorf), v jehož první části je obsaženo Schlegel - "buchar, kladivo". Jméno bylo odvozeno od toho, že ve vesnici žili lidé roztloukající vytěženou rudu.[6]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325 (Slegesdorph), kdy pán Kolštejna vesnici daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století vesnice zpustla a obnovena byla kolštejnskou vrchností v 16. století.[7][8] V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova – Schlögelsdrof, tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 metrů).[7][9]
V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za čp. 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti – peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově šestnáct sedláků – dvanáct celých a čtyři poloviční, šest domkařů a tři na vrchnostenské půdě a šest bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 obyvatel.[8]
Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město a Branná. U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg – ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.[7][9][10][11][12]
Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole.[7][8][9] V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.[8]
Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma vesnicemi vede přes obec Branná. Lesní cesty vedou přes Kutný vrch a podél Řeznické kaple.[9]
K Řeznické kapli nad Šléglovem, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky.[9] Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů.[9] I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.[9]
V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci – F. Kunz tisíc zlatých a Lichtenstein 1 300 zlatých. Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství. Kostel byl vysvěcen byl 30. června 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně.[8][13] Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 korun. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z Branné, který se později stal čestným občanem Šléglova.[8] Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.[7][9]
Na svazích Kutného vrchu se ve třicátých let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.[9]
Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto.[9] Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u Řeznické kaple rostou dvě památné lípy. Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.[14]
Mezi lety 1869–1930 Šléglov byl obcí v okrese Šumperk. V letech 1950–1975 patřil jako část obce k Vikanticím. Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Branné. Od 24. listopadu 1990 do 31. prosince 1991 patřil znovu jako část obce k Vikanticím a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.