Římskokatolická církev je největší církví Belgie, formálně se k ní v průzkumech hlásí asi 75 % z cca 10 miliónů obyvatel (ve sčítání lidu není otázka na vyznání povolena). Církev se však potýká se značnou sekularizací společnosti, navzdory vysokému počtu „deklaratorních katolíků“ se návštěvnost nedělních bohoslužeb pohybuje dost nízko (okolo 8 % v roce 2004).
Církev je silně podporována státem a formálně má velmi silnou pozici ve školství – je zde povinná volba mezi předměty etika a náboženství, 60 % žáků vyšších škol navštěvuje katolické školy, vysokou prestiž má např. Katolická univerzita v Lovani. Mnoho těchto katolických škol však je katolických pouze z titulu zřizovatele a od státních škol se nijak neliší.
Stát platí platy a penze duchovních a garantuje náboženskou svobodu. Existuje oficiální duchovní služba v armádě a ve vězeňství – patřičné duchovní navrhuje církev a jmenuje vláda. Státní nemocnice (jakož i některé soukromé) oficiální duchovní zpravidla nemají, avšak zákon jim stanoví povinnost umožnit kněžím přístup k pacientům, kteří o ně požádají.[1]
- arcidiecéze Mechelen-Brusel (zal. 1559)
- diecéze Lutych (zal. 4. stol.)
- diecéze Tournai (zal. 6. stol.)
- diecéze Antverpy (zal. 1559, obnov. 1961)
- diecéze Bruggy (zal. 1559, obnov. 1834)
- diecéze Namur (zal. 1559)
- diecéze Gent (zal. 1559)
- diecéze Hasselt (zal. 1967)
- Belgický vojenský ordinariát (zal. 31. červenec 1986) vznikl povýšením z Vojenského vikariátu Belgie, který byl založen 7. září 1957 (viz také vojenský ordinariát)[2][3]
Katedrála sv. Rumbolda v Mechelenu
Katedrála Panny Marie v Antverpách
Katedrála sv. Spasitele v Bruggách
Katedrála sv. Albana v Namuru
Katedrála sv. Kvintína v Hasseltu
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
