Řídké vazivo

Řídké vazivo (též areolární vazivo) patří do kategorie pojivových tkání. Plní významné biomechanické funkce ve všech orgánech, které mění svůj objem nebo délku.^[1]

Řídké vazivo

Popis

Areolární vazivo je mezenchymálního původu a má jemnou konzistenci. Je pružné, měkké, poddajné a dobře vaskularizované. Toto vazivo není příliš odolné vůči mechanickým podnětům. Je nejběžnějším pojivem u obratlovců.

Lokalizace a funkce

Řídké vazivo vyplňuje prostory mezi svalovými vlákny a fasciemi, zpevňuje tkáně epitelové a tvoří vrstvu obalující lymfatické a krevní cévy. Najdeme jej též v papilární vrstvě dermální, v podkoží, serózních blanách dutiny břišní a hrudní i ve žlázách a sliznicích (výstelky dutých orgánů), kde zpevňují vrstvy epitelů. Vyplňuje prostory v našem těle.^[2]

Klíčové funkce, které řídké vazivo poskytuje, jsou:

• podpora
• pevnost
• pružnost ^[3]

Stavba řídkého vaziva

Obsahuje všechny hlavní komponenty typické pro vazivo. Nejhojnějšími buňkami jsou tu fibroblasty a makrofágy. Dále se tu vyskytují kolagenní a elastická vlákna. Retikulární vlákna se tu objevují ve značně menším měřítku, naopak převládající složkou řídkého vaziva je amorfní mezibuněčná hmota.

Kolagen

• Fibroblasty - protáhlé, vřetenovité až hvězdicovité buňky přiložené k povrchu vazivových vláken, produkují mezibuněčnou hmotu ^[1]
• Kolagenní vlákna - měkká, nepružná vlákna tvořená kolagenem, pevná v tahu
• Elastická vlákna - tenká, velmi pružná vlákna tvořená elastinem
• Amorfní mezibuněčná hmota - bezbarvý, rosolovitý roztok (složený z proteoglykanů) produkovaný fibroblasty, který vyplňuje prostory mezi buňkami a vlákny ^[1]