Říšská strana německé střední třídy

Říšská strana německé střední třídy (německy: Reichspartei des deutschen Mittelstandes), známá mezi roky 1920–1925 jako Hospodářská strana německé střední třídy (německy: Wirtschaftspartei des deutschen Mittelstandes, zkratka WP) byla německá konzervativní strana v období Výmarské republiky, která zastupovala ekonomické zájmy buržoazní střední třídy (tj. především majitelů domů a pozemků, řemeslníků a živnostníků).

Říšská strana německé střední třídy
Reichspartei des deutschen Mittelstandes
Zkratka	WP
Datum založení	září 1920
Datum rozpuštění	duben 1933
Ideologie	konzervatismus, antikomunismus, korporativismus
Barvy	černá, bílá
Volební výsledek	0,3 % (ŘS 1932)
Zisk mandátů ve volbách
Říšský sněm	1/584
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ideologie

Strana vznikla jako reakce na odklon nacionalistů z DNVP od buržoazních voličů k voličům na venkově a velkostatkářům. Prosazovala omezení hospodářského vlivu státu, nízké daně a volné ruce v podnikání. Ostře se stavěla proti jakémukoliv znárodňování a vystupovala proti socialistickým stranám. Její prioritou byla ochrana osobního vlastnictví. Po vstupu do sněmu se musela začít vyjadřovat i k zahraniční politice, kde kopírovala národně-konzervativní postoje DNVP. Stavěla se např. proti Versailleské smlouvě. V době prosperity měla strana mezi 50 000–60 000 členy.

Historie

Strana vznikla v září 1920 v Charlottenburgu v Berlíně ze zástupců několika středostavovských organizací z Berlína, Braniborska, Slezska, Meklenburska a Pomořanska. Předsedou se stal původem vlastník pekárny Hermann Drewitz. Od roku 1921 začala úzce spolupracovat s Ústředním spolkem německých vlastníků domů a pozemků (německy: Zentralverband deutscher Haus- und Grundbesitzervereine). Členové spolku kandidovali za WP a strana se začala profilovat jako čistě zájmová skupina vlastníků nemovitostí a drobných živnostníků. Její orientace se ustálila na buržoazně-pravicovém směru.

V roce 1924 vstoupili do strany Otto Colosser a Jacob Ludwig Mollath z Asociace řemeslníků (německy: Bund der Handwerker), a tak začalo její nejvýznamnější období. Strana poprvé vstoupila do Říšského sněmu po květnových volbách, kdy získala 1,7 % hlasů a 7 křesel. V prosincových volbách téhož roku si polepšila o dalších 5 křesel. Na regionální úrovni slavila úspěchy především v Sasku, Durynsku a Meklenbursku-Zvěřínsku. V Sasku a Durynsku se dokonce účastnila místních zemských vlád. V roce 1928 profitovala z oslabení nacionalistů z DNVP a se 4,5 % se dokonce dotáhla na vládní německé demokraty.

Ve volbách v roce 1930 udržela počet mandátů a aktivně se postavila na stranu prezidentského kabinetu Heinricha Brüninga. Její zástupce Johann Viktor Bredt dokonce zasedl ve vládě jako ministr spravedlnosti. Z vlády se ale nakonec na konci roku 1930 stáhl po odmítnutí finančního programu kancléře Brüninga na konsolidaci rozpočtu. Uvnitř strany se rozhořel boj mezi stoupenci vlády a zastánců sbližování s nacisty. Stranu opustili prominentní členové jako Otto Colosser a začal její postupný úpadek. V říjnu 1931 parlamentní frakce WP podpořila Brüningovu vládu při pokusu o její svržení, což mělo za následek masivní odchod členské základny k nacistům. Za zmínku ale stojí, že její členové byli součástí zemské koaliční vlády v Durynsku, kde se poprvé v rámci Německa dostali nacisté k moci (leden 1930 – duben 1931).

Strana i přes vnitřní rozštěpení a odchod členů nadále podporovala Brüningův kabinet i samotného Paula von Hindenburga při prezidentských volbách v roce 1932. Zemské volby v Prusku skončily fiaskem a ztrátou všech mandátů. Při červencových parlamentních volbách ji od úplného vypadnutí ze sněmu zachránilo spojení kandidátek s bavorskými lidovci. WP zůstalo z původních 23 křesel pouhá 2 a byla společně s liberály (DVP a DDP) největším poraženým voleb. Upadla do bezvýznamnosti, během prosincových voleb téhož roku získala jeden mandát a v březnu 1933 už ani nekandidovala. V dubnu 1933 se sama rozpustila. Někteří přední představitelé WP jako např. Mollath vstoupili následně do NSDAP, členové provládního křídla ale neunikli žaláři včetně samotného předsedy Drewitze.

Volební výsledky a zastoupení v zákonodárných sborech

Volební výsledky strany do Říšského sněmu.

Volby	Celkové hlasy	Procenta	Získaná křesla	+/–
1924 (V.)	524 610	1,8 %	7 / 472	▲ +7
1924 (XII.)	694 568	2,3 %	11 / 493	▲ +4
1928	1 397 129	4,5 %	23 / 491	▲ +12
1930	1 362 353	3,9 %	23 / 577	▬ ±0
1932 (VII.)	146 875	0,4 %	2 / 608	▼ -21
1932 (XI.)	110 301	0,3 %	1 / 584	▼ -1

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichspartei des deutschen Mittelstandes na německé Wikipedii.

Portály: Historie | Německo | Politika