československá básnířka, spisovatelka a spisovatelka knížek pro děti From Wikipedia, the free encyclopedia
Ľudmila Podjavorinská, vl. jménem Ľudmila Riznerová, pseudonymy Božena, Damascena, Ľ. Šeršelínová, Ľ. Špirifangulínová, Ľudka, Ľudmila, Ľudmila Ružodolská, Ľudmila Veselohorská, Ľ. Vrzalovská, M. Ružodolský, Milko Ružodolský, Nechtík, Nevädza, Podjavorinský, Sojka, Teta Ľudmila aj. (26. dubna 1872, Horné Bzince, dnes Bzince pod Javorinou – 2. března 1951, Nové Mesto nad Váhom) byla významná slovenská prozaička a básnířka, autorka lyrickoepických i epických básní.
Ľudmila Podjavorinská | |
---|---|
Ľudmila Podjavorinská | |
Rodné jméno | Ľudmila Riznerová |
Narození | 26. dubna 1872 Horné Bzince (dnes Bzince pod Javorinou) Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. března 1951 (ve věku 78 let) Nové Mesto nad Váhom Československo |
Místo pohřbení | Bzince pod Javorinou |
Povolání | spisovatelka |
Známá jako | slovenská prozaička a básnířka |
Ocenění | národní umělec (1947) |
Příbuzní | Ľudovít Vladimír Rizner (strýc) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narodila se v rodině učitele Karola Rudolfa Riznera a jeho ženy Márie Riznerové, roz. Klimáčkové, jako osmé z desíti dětí. Jejím strýcem byl Ľudovít Vladimír Rizner. V roce 1910 se rodina přestěhovala do Nového Mesta nad Váhom. Vzdělaní získala v Bzincích. Krátce pracovala jako úřednice Červeného kříže a jako svobodná pomáhala svému otci ve škole, ale většinu života žila jen ze skromných příjmu za literární práci v periodikách.
Své první práce uveřejňovala v piešťanských Slovenských novinách a v časopise Vlasť a svet v letech 1887–1888. Na Slovensku její první díla vycházela od roku 1892 v Národních novinách a Slovenských pohledech, později spolupracovala s dětskými časopisy Zornička a Dětský máj. Začínala vydáváním básní, ale brzy se rozhodla věnovat i próze. Ve své tvorbě zobrazovala nejenom trpké osudy obyčejných lidí, ale dívala se také hluboko do lidských duší. V dílech z venkovského a maloměstského prostředí popsala s kritickým nadhledem každodenní rodinné starosti. I když v začátcích literární kariéry využívala často komičnost postav a situační komiku, později vyostřila konflikty, ať už sociální nebo etické, čímž se její díla stala hlubšími, vážnějšími a postavy více tragickými. Ľudmila Podjavorinská se tvorbou už od počátku řadí do období realismu, kde se kvalitou přibližuje autorům, jako jsou Svetozár Hurban-Vajanský, Martin Kukučín nebo Jozef Gregor-Tajovský. Do slovenské literatury se však zapsala hlavně jako zakladatelka moderní slovenské literatury pro děti. Jako první ženě v historii jí byl v roce 1947 propůjčen titul národní umělec.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.