organizace From Wikipedia, the free encyclopedia
Český střelecký svaz, z.s. (zkratka ČSS, anglicky Czech Shooting Federation) je národní organizace založená v roce 1990 sdružující sportovní střelce v České republice.[2] Je jedním z právních nástupců Svazarmu a bývalým akcionářem Sazky,[3] od jejíhož úpadku v roce 2009 je ve finančních problémech.[4]
| Český střelecký svaz, z.s. | |
|---|---|
 | |
 Střelnice Manušice, jedno ze sídel RSCM | |
| Zkratka | ČSS |
| Předchůdce | Svazarm (ČSS, ČSSS) ČSTV |
| Vznik | 10. května 1990 |
| Typ | sportovní |
| Právní forma | zapsaný spolek |
| Sídlo | U Pergamenky 1511/3, Praha, 170 00, Česko |
| Úřední jazyk | čeština |
| Prezident | Ivan Hermel |
| Viceprezident | neobsazeno [1] |
| Hlavní orgán | sjezd delegátů |
| Mateřská organizace | ISSF |
| Přidružení | ČOV |
| Počet zaměstnanců | 21 |
| Oficiální web | shooting |
| Datová schránka | 3q4ssis |
| IČO | 00539520 (VR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejvyšším orgánem svazu je Sjezd delegátů, který se schází jednou za čtyři roky a jsou na něj nominováni delegáti ze všech krajských sdružení střeleckého svazu. V době mezi sjezdy řídí činnost svazu prezidium spolu s výkonným výborem, statutárním orgánem je prezident svazu[pozn. 1], který může být zastupován viceprezidentem. Zároveň svaz zaměstnává sportovního ředitele a jeho asistenta, kteří řídí činnost například Regionálních sportovních středisek mládeže RSCM.
Střelecký svaz taktéž zřizuje komise – KR (komise rozhodčích), KRŘ (komise pro řízení reprezentace), STK (komise sportovně technická), KBS (komise brokové střelby) a SMK (komise sportovně metodická). Kromě toho jsou vytvořeny dočasné Komise pro přípravu stanov, Komise pro ekonomické záležitosti, Komise pro přípravu webových stránek[pozn. 2], Dotační komise, Komise pro média a komunikaci a Komise pro správu majetku.[12]
Český střelecký svaz byl zaregistrován MV ČR dne 10. května 1990 (samotný zakládající sjezd se konal 29. dubna 1990[5] s přípravami od ledna 1990[13])[pozn. 3]. O dva týdny později, 26. května 1990, byl v Brně ustanoven federální Československý střelecký svaz, který sdružil Český a Slovenský střelecký svaz a stal se garantem střelecké reprezentace ČSFR.[14]
V roce 1992 se svaz připojil k Směrnici pro kontrolu a postih dopingu ve sportu[15] a zároveň se od začátku roku sekretariát přestěhoval do pražských Holešovic (ulice U Pergamenky).[16] 27. listopadu 1992 došlo k přetvoření Sazky na akciovou společnost a ČSS získal 1,45 % akcií.[17]
V souvislosti s rozpadem České a Slovenské federativní republiky došlo i k rozdělení Československého střeleckého svazu ČSSS, a to na základě rozhodnutí Valné hromady konané dne 29. prosince 1992 v Brně, které se účastnili jak zástupci Českého, tak Slovenského střeleckého svazu. Materiál a jmění sekretariátu ČSSS se rozdělilo podobně jako jmění ostatních státních organizací v poměru 2 : 1, materiál rozdělený mezi reprezentanty připadl tomu střeleckému svazu, jehož barvy reprezentant dále hájil.[3]
V roce 1997 se objevily první finanční problémy celého střeleckého sportu, který ovlivnil i právě střelecký svaz.[18] V roce 2001 pak byla ustanovena jednotlivá krajská sdružení ČSS v návaznosti na vytvoření samosprávných krajů.[6]
V roce 2009 se objevily další zásadní finanční problémy střeleckého svazu související s úpadkem společnosti Sazka, kde byl svaz menšinovým akcionářem, ale i přesto byly tyto příjmy pro svaz zásadní.[6][4] Byla například pozastavena školení rozhodčích.[24] V roce 2009 měl svaz hmotný majetek ve výši 111,2 milionů korun a celkem 18 900 registrovaných členů.[25]
Ve stejném roce se stal prezidentem Petr Baroch, dosavadní prezident Jaroslav Pekař byl sjezdem jmenován doživotním čestným prezidentem. Další změna na této pozici se stala v roce 2017, kdy se prezidentem stal Jiří Streit.
V roce 2010 přišel střelecký svaz o svou největší střelnici v Brně-Kývalce, což znamenalo přesunutí všech velkých soutěží na střelnici v Plzni-Lobzích, která je však v majetku armády.[26]
V roce 2014 začalo být upozorňováno na nedostatek rozhodčích; problém je například v nízkém finančním ohodnocení jejich práce. Objevily se dokonce i návrhy, že by měla být obsazena jen funkce hlavního rozhodčího a ostatní funkce by měly být obsazeny samotnými střelci. Zároveň není ze strany rozhodčích zájem o zvyšování kvalifikace (v roce 2015 nepřišla ani jedna žádost o zvýšení kvalifikace na I. třídu).[24]
V první polovině roku 2022 se začaly výrazně prohlubovat finanční problémy svazu, a to z důvodu státního rozpočtového provizoria. Dokonce jednotlivé RSCM musely dotovat přípravu mládeže z vlastních zdrojů.[4]
11. října 2022 odstoupil s účinností od 11. prosince 2022 dosavadní prezident Jiří Streit, a to v souvislosti s nejasnostmi ohledně financování svazu[4] (především stavba střelnice Soběšice),[12] přičemž byl následně svolán mimořádný sjezd svazu za účelem zvolení nového prezidenta; při přípravě bylo však zjištěno, že stanovy spolku nepamatují na možnost odstoupení prezidenta v průběhu jeho funkčního období.[9] Novým prezidentem se stal Ivan Hermel, viceprezidentem Pavel Bittner; v průběhu roku 2023 však oba přemýšlejí o rezignaci na své pozice; stejně tak dochází k výměnám na většině pozic v managmentu svazu.[4] Viceprezident složil svou funkci 19. září 2023.[1]
Mistrovství Evropy ve vzduchových zbraních 2009 se konalo v prostorách pražské malé O2 areny,[27] která však v době konání nebyla zcela dokončena a zkolaudována. To mělo mj. za důsledek omezení možnosti přístupu diváků na jednotlivé soutěže a nutnost pouze dvoudenního programu. Také nebylo zcela vhodně voleno osvětlení jednotlivých střeleckých stanovišť.[28] Akce, která byla nedostatečně propagována směrem k veřejnosti, tak skončila ekonomicky ve ztrátě.[6]
Střelnice Brno-Kývalka, která se nacházela uvnitř brněnského autodromu, byla v majetku střeleckého svazu, avšak vlastníkem přístupových cest a okolních pozemků byl jiný vlastník. Dlouhodobé spory vygradovaly v letech 2009 a 2010, a to spolu s finančními problémy střeleckého svazu, který již neměl dostatek financí na provoz a údržbu (byla vyžadována spoluúčast na stavbě rekonstrukce vodovodu a trafostanice[29]). Za účelem zachování střelnice vzniklo i občanské sdružení Za záchranu střelnice Kývalka. V diskuzích o zachování střelnice bylo poukazováno na nerovnoměrné rozmístění kanceláří ČSS (Plzeň, Praha, České Budějovice) a jejich možnou centralizaci právě na Kývalku, čímž by se ušetřily potřebné finanční prostředky k dalšímu provozu střelnice.[29]
9. sjezd delegátů ČSS dne 28. března 2010 přijal (pro 68, proti 38) rozhodnutí o realizaci prodeje střelnice společnosti A.B.R. INVEST a.s., přičemž samotný prodej se uskutečnil 27. října 2010[30] (prostory přestaly být využívány v červnu 2010). Peníze získané prodejem (cca 20 milionů Kč; znalecký odhad hodnoty budovy byl cca třikrát vyšší, 56 milionů Kč[29]) byly využity ke konsolidaci ztrátového rozpočtu svazu.[10]
Proti prodeji se ostře postavilo Zlínské krajské sdružení, naopak KS Kraje Vysočina, Ústeckého, Plzeňského kraje i Prahy podporovalo co nejrychlejší prodej, stejně jako Karlovarské KS.[29] Mnohými členy střeleckého svazu byl prodej kritizován jako nevýhodný, a to i s několikaletým odstupem.[4]
Střelecký svaz se poté snažil zahájit jednání o možnosti dalšího provozu střelnice formou pronájmu, k čemuž však nedošlo a svaz se zavázal nalézt jiné vhodné prostory pro střelbu.[30] V návaznosti na tuto skutečnost začala být připravována stavba kulové střelnice v Soběšicích, na jíž byly určeny peníze z prodeje střelnice, které zbyly po uhrazení závazků svazu. Byla také ve hře lokalita Troubsko, která však nakonec nebyla realizována.[4]
Po prodeji střelnice Brno-Kývalka v roce 2010 bylo rozhodnuto, že zhruba polovina peněz získaných prodejem (cca 9 mil. Kč) bude určena ke stavbě nové střelnice (po diskusi byla vybrána lokalita Soběšice). Některé objekty v areálu jsou však v majetku soukromých osob, zároveň jsou pozemky v pronájmu od Mendelovy univerzity, a to pouze do roku 2030 bez záruky prodloužení.[4]
V roce 2022 bylo zjištěno, že stavba kulové střelnice ještě nezapočala a peníze byly z 85 % pouze investovány do údržby stávající brokové střelnice (mezi lety 2016 a 2022; například úprava příjezdové cesty, oprava žaluzií na stávajících budovách, či rekonstrukce ubytovny pro sportovce kolaudované jako kabiny apod.), což bylo shledáno jako porušení usnesení Sjezdu delegátů z roku 2010. Paradoxem je, že na zasedáních výkonného výboru se vždy informovalo o kladném postupu výstavby kulové střelnice (například v roce 2015 byl VV informován, že bylo na stavbu kulové střelnice vydáno územní rozhodnutí, které však v roce 2023 stále nebylo k dispozici).[4]
Byly zahájeny opětovné nové přípravy na stavbu této kulové střelnice, avšak problémem bude financování, neboť odhady hovoří o rozpočtu přes 120 mil. Kč. Zároveň je diskutována možnost vrácení neoprávněně investovaných peněz.[4] Nejasnosti ohledně tohoto financování stavby střelnice byly jedním z důvodů rezignace prezidenta Jiřího Streita a svolání mimořádného sjezdu svazu.[zdroj?]
V roce 2022 bylo zjištěno, že existuje podezření, že Jihomoravské krajské sdružení neoprávněně čerpalo dotace na mládežnická soustředění[12] v letech 2020 a 2021, přičemž tato soustředění dle dostupných informací neproběhla (důvodem prý byla epidemiologická situace[4]). To vyústilo v nutnost vrácení dotace MŠMT ve výši 1,7 milionu korun.[9]
V roce 2022 se opět objevily obavy o financování hendikepovaných sportovců ze strany střeleckého svazu; v roce 2023 pak byly zamítnuty příděly střeliva těmto sportovcům z důvodu špatné ekonomické situace svazu.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
