Český pomologický ústav
kulturní památka České republiky v obci Brno From Wikipedia, the free encyclopedia
Český pomologický ústav v Brně-Bohunicích byl založen jako instituce zabývající se ovocnářstvím. Zřízení Pomologického ústavu v Bohunicích u Brna prosadil František Suchý, který se stal jeho ředitelem.[1] Budova bývalého ústavu se nachází v ulici Lány 34 (původně Na lánech), č. p. 161
| Český pomologický ústav | |
|---|---|
 SZaŠ Brno Bohunice | |
| Základní informace | |
| Architekt | Dušan Jurkovič |
| Poloha | |
| Adresa | Bohunice,  Česko |
| Ulice | Lány |
| Souřadnice | 49°9′55,55″ s. š., 16°34′55,24″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104100 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vyučování bylo zahájeno 4. února 1901, ovšem stavba budovy byla dokončena až v roce 1903 a začala se používat 5. července 1904. V roce 1913 se ředitelem školy stal František Markus. Během těchto let byl upraven park a postaven skleník. Škola byla přejmenována na Zemský pomologický ústav (obec byla původně pojmenována „Bohonice“ teprve později „Bohunice“), výuka trvala jeden rok. Během ředitelování Jana Cíglera v roce 1919 byla zahájena dvouletá výuka a předměty již pokrývaly celý rozsah zahradnického oboru. Škola dostala název Zemský zahradnicko-ovocnářský ústav. O rozšíření technického zázemí, budování účelových staveb, elektrifikaci, rozvody vody, se zasloužil ředitel František Markus, který zde působil do roku 1936. V roce 1938 nastoupil na místo ředitele T. Steinbhlink. Ten vedl nyní státní školu, pojmenovanou Ovocnicko-zahradnická škola. Roku 1956 se stal ředitelem Vladimír Dvorský, který nechal provést některé přestavby a dal vystavět internát. V Brně tak vznikl jeden z největších zahradnických komplexů v republice, o který byl velký zájem mezi mládeží. Pětiletá docházka v rozsahu středoškolského odborného vzdělání byla zakončena maturitou. Škola nabízela vzdělání jako Střední zemědělská technická škola Brno - Bohunice (SZTŠ) dvouleté nástavbové studium pro absolventy všeobecně vzdělávacích škol (gymnázií), dvouleté pro studenty učilišť, čtyřleté pro studenty základních škol a jako Odborná škola nabízela škola dvouleté studium v oboru sadovník-školkař ukončené závěrečnou zkouškou.
Během let 1971 - 1977 byla škola spojena s učňovskou školou v Rajhradě u Brna. Výuka probíhala částečně v Rajhradě a částečně v Brně.
V roce 1981 je škola již výhradně čtyřletá jako SZTŠ, v roce 1987 jako Střední zemědělská škola Brno - Bohunice (SZeŠ). Ředitelem školy se stal od roku 1982 ing. Oldřich Stávek. V devadesátých letech je škola přejmenována na Střední zahradnická škola Brno - Bohunice.[2]
V první dekádě 21. století nastoupil jako ředitel PaedDr.Marek Kňažík. Krátce poté, pod jeho vedením, v roce 2004 byla Střední zahradnická škola Brno - Bohunice, Lány 34, zrušena. Výuka byla převedena do SOU Rajhrad. Jako odůvodnění bývá uváděno, že část pozemků u školy byla restituována nebo že byl malý zájem o vzdělávání v oboru zahradnictví.
Učebna v hlavní budově, v prvním patře.
Kancelář zástupkyně ředitele, vlevo vchod do ředitelny.
Učebna v hlavní budově, v přízemí, původní široká kastlová okna.
Chodba v prvním patře, vlevo chlapecké WC.
Restituce a prodej pozemků
S ohledem na zmenšující se vytíženost školy, jsou přičleněny další obory, jako studium ekologie, nebo obor opravář zemědělských strojů, řidič, a podobně. Ke konci první dekády 21. století je škola sloučena s učilištěm v Rajhradu a výuka zahradnických oborů a ekologie převedena tam. Výuka v budově v Bohunicích je zrušena a objekt zůstává nevyužit. Pozemky získává několik skupin vlastníků. Restituční nároky skoupil brněnský spekulant s pozemky pan Karel Wimětal[3], čímž dochází zmenšení celé plochy na polovinu. Později se také objevují dohady ohledně postupu firmy Petra Liškutína (P. Liškutín, Kuroslepy 92 [4]), November Rain, jež nakoupila pozemky výhodně od Vysoké školy Karla Engliše. Vysoká škola pozemky zrušené zemědělské školy nakoupila jako jediný zájemce při aukci od Jihomoravského kraje.[5] Prostředky na nákup pozemků vysoké škole půjčil právě P. Liškutín, který vzápětí od Vysoké školy Karla Engliše pozemky koupil.[6] Očekává se přitom, že jde o lukrativní pozemky pro výstavbu budov. Po zrušení zemědělské školy jsou stávající objekty nevyužity a chátrají, pozemky pustnou. Po letech dochází v roce 2014 opět k obdělávání části pozemků, především u přilehlých komunikaci. Budova zůstává nevyužitým státním majetkem. Kraj převádí objekt na město Brno. Město údajně nedokáže objekt využít.[7] Objekt školy je od roku 2010 památkově chráněn,[8] město Brno má zájem budovu prodat přímo firmě November Rain, jejímž majitelem je Petr Liškutín, s tvrzením. že jde o dobrého majitele.
Názory, že stavbu navrhl Dušan Jurkovič se potvrdily nálezem původních plánů. Na rozdíl od jeho ostatních Jurkovičových staveb je tato střízlivější. Škola není tolik dekorována okrasnými prvky a přístavbami a nemá tolik typických motivů inspirovaných folklórem, přesto si zachovává poetičnost.[7]
Stolové skleníky ve školním statku.
Kovárna a garáže na školním statku.
Parkoviště techniky, hala s technikou, nářadím a PHM na školním statku.
Pohled na cestu nahoru k bráně kolem stolárny, budovy dívčího internátu, učeben praxe a odborných předmětů, a původních sbírkových skleníků s tropickými rostlinami, chlapeckých šaten a "Rampy".
Pohled směrem k původní pracovně se skleníky pro výuku praxe, vpravo nové produkční skleníky s řezanými rostlinami.
Pohled zezadu na budovu školy.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
