Česká společnost ornitologická

Česká společnost ornitologická je spolkem sdružujícím profesionální pracovníky i amatéry zabývající se výzkumem a ochranou ptáků, zájemce o pozorování ptáků a milovníky přírody. Je partnerem nadnárodní ochranářské společnosti BirdLife International v Česku.^[1]

Česká společnost ornitologická
Právní forma	spolek
Založeno	1926
Ředitel	Zdeněk Vermouzek
Adresa	Na Bělidle 252/34, Praha, 150 00, Česko
Souřadnice sídla	50°4′18,46″ s. š., 14°24′20,32″ v. d.
IČO	49629549
Další informace
Web	www.birdlife.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Označení sídla ČSO

ČSO byla založena v roce 1926 jako čistě vědecká společnost. Od 90. let 20. století prošla řadou organizačních změn včetně vytvoření kanceláře s profesionálními zaměstnanci a proměnila se v moderní nevládní ochranářskou organizaci. Ke konci roku 2020 čítala organizace 4924 členů.^[1]

Aktivity spolku

Hlavním účelem, posláním a cílem ČSO je ochrana přírody a krajiny a životního prostředí, zejména výzkum a ochrana volně žijících ptáků a jejich prostředí (ČSO spravuje několik maloplošných rezervací), a dále ekologická výchova a vzdělávání dětí i dospělých, členů i nečlenů ČSO. Společensky populární jsou aktivity jako mapování čapích hnízd, sledování ptáků na krmítku, hlídání příletu tažných ptáků či každoroční terénní vycházky spojené s přednáškami. Pro své členy organizuje ČSO tuzemské i mezinárodní exkurze. Spolek disponuje také vlastní kynologickou jednotkou pro boj s trestnou činností travičství.^[1]

Publikační činnost

ČSO vydává odborný ornitologický časopis Sylvia (1× ročně, ISSN 0231-7796), popularizační Ptačí svět (4× ročně, ISSN 1801-7525)^[2] a příležitostně tematicky zaměřené materiály.

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum vydávají časopis Panurus, který vychází jednou ročně.

Pobočky

ČSO registruje devět regionálních poboček (severočeská, západočeská, jihočeská, středočeská a pražská, východočeská, Vysočina, jihomoravská, středomoravská (Moravský ornitologický spolek) a slezská).^[1]

Zrušení Názvoslovné komise ČSO

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Názvoslovná komise ČSO. Pomozte Wikipedii tím, že pro něj vytvoříte samostatný článek.

Tato pracovní skupina vznikla rozhodnutím výboru ČSO dne 10. března 2021 na základě podnětu několika členů ČSO za účelem vedení a aktualizace seznamu českých jmen ptáků.^[3] Od závěru prosince 2023 v médiích a na sociálních sítích zesilovala kritika předchozí i aktuální činnosti Názvoslovné komise ze strany odborné i laické ornitologické komunity.^{[4][5][6][7][8][9][10]}

Dne 21. července 2024 se sešel výbor ČSO k projednání situace a rozhodl se většinou svých členů Názvoslovnou komisi zrušit.^[11]

Hlavní důvody pro ukončení činnosti Názvoslovné komise uvedl výbor takto:

1. od začátku nedostatečně nastavený způsob fungování komise, způsob výběru členů a absence kontrolních mechanismů
2. nedostatečná komunikace činnosti a výsledků ze strany komise, kdy navržené změny názvosloví nebyly před schválením a publikací diskutovány se subjekty, jichž se mohou týkat (akademickou sférou, vědeckými institucemi, odbornými skupinami, zoologickými zahradami, chovatelskými skupinami apod.)
3. zveřejněné výsledky činnosti komise přispěly k rozštěpení ornitologické komunity namísto toho, aby ji tmelily a přispívaly k všeobecnému vzájemnému porozumění.

Ačkoli v souvislosti se zastavením činnosti Názvoslovné komise navrhl výbor ČSO při následném použití českých ptačích jmen nadále zohledňovat, že část návrhů na nová česká jména některých ptačích taxonů již byla použita v odborné literatuře a zaevidována v on-line databázích, a takto aktualizovaná jména lze ponechat v nové formě, vyzvala část ornitologů, zoologů a dalších zúčastněných odborníků všechny uživatele českých ptačích jmen a zejména správce databází BioLib, Wikipedie a eBird, aby se všechny použité recentní změny českého názvosloví anulovaly a vrátily k českému názvosloví podle publikace "Soustava a české názvosloví ptáků světa" (Hudec et al. 2003).^[12]