Červ

Tento článek je o živočichovi. O aktivně se šířícím počítačovém viru pojednává článek počítačový červ.

Výraz červ označuje v hovorové češtině drobného živočicha s protáhlým měkkým tělem bez kostí a bez končetin. Výrazem „červi“ lze v hovorové češtině myslet např. larvy některých druhů hmyzu s proměnou dokonalou (typicky larvy žijící v ovoci, houbách, mase, výkalech atd.).

Nepřesně bývá výraz užíván k označení mnohoštětinatců již neužívaným „mnohoštětinatí červi“.

V odborném jazyce červi znamenají skupinu živočichů, jejíž vymezení se liší svým latinským pojmenováním:

Vermes, dříve používaní v biologické systematice, jsou bývalým kmenem živočichů s širokým, z dnešního pohledu nepřirozeným vymezením;
Helminthes je užší vymezení červů jakožto parazitů, používané i v současné medicíně a parazitologii.

Červi (Vermes) byl biologický taxon (zpravidla kmen) zahrnující takřka všechny mnohobuněčné živočichy nepatřící mezi houbovce, láčkovce, měkkýše, členovce a obratlovce (vše v dřívějším pojetí). Taxon^{[pozn. 1]} zavedl Carl Linné ve svém díle Systema naturae v r. 1735 pro všechny bezobratlé kromě většiny skupin členovců^{[pozn. 2]}; tehdy tedy ještě obsahoval i žahavce, měkkýše a dokonce některé obratlovce, jako sliznatky, a řasy (ruduchy, váleče).

Postupně z taxonu začaly být vyčleňovány omylem zařazené neživočišné organismy, zbývající strunatci, a postupně i celé nově osamostatněné kmeny, jako měkkýši; v 19. století např. Jean-Baptiste Lamarck vyčlenil ostnokožce a kroužkovce v tehdejším smyslu a některé další členovce (ne všechny, ponechal např. některé klanonožce). Ve 20. století byla díky objevu nových živočišných druhů a srovnávacím fylogenetickým studiím (ještě dávno před molekulárními metodami) odhalena nepřirozenost i takto zúženého seskupení a taxon „červi“ přestal být systematickými biology používán. Do druhé poloviny 20. století tak přetrval jen výjimečně, a to z pedagogických důvodů v některých učebnicích se zjednodušujícím podáním systému živočišné říše.

Před svým zánikem taxon Vermes zahrnoval všechny současné kmeny dvoustranně souměrných živočichů (Bilateria), které byly tehdy popsané, i když na jiné taxonomické úrovni, kromě měkkýšů (Mollusca) a kmenů zahrnovaných do druhoústých (Deuterostomia), Panarthropoda (členovci, drápkovci a želvušky) a Mesozoa (sépiovky a plazmodiovky, tehdy nepovažovaní za Bilateria); nepatřili k nim ani dnešní Myzostomida (lilijicovci) a Pogonophora/Frenulata – vláknonošci/bradatice, nověji považovaní za součást kroužkovců, neboť byli mylně řazeni do druhoústých.^[1]^[2]

Mezi bývalé červy (Vermes) by tak v dnešním pojetí systému živočichů spadaly kmeny:

břichobrvky (Gastrotricha)
čelistovky (Gnathostomulida)
hlavatci (Priapulida)
hlístice (Nematoda)
chapadlovky (Phoronida)
kroužkovci (Annelida) včetně rypohlavců (Echiura), sumýšovců (Sipunculida), ale bez vláknonošců (Pogonophora) a lilijicovců (Myzostomida)
mechovci (Bryozoa)
mechovnatci (Entoprocta)
mlžojedi (Xenoturbellida)
pásnice (Nemertea)
ploštěnci (Platyhelminthes)
ploutvenky (Chaetognatha)
praploštěnci (Acoelomorpha)
ramenonožci (Brachiopoda)
rypečky (Kinorhyncha)
strunovci (Nematomorpha)
vířníci v širším smyslu (Syndermata/Rotifera s.l.) včetně vrtejšů (Acanthocephala).

Lze jen spekulovat, zda by do Vermes spadaly kmeny tehdy neznámé, tedy:

korzetky (Loricifera), popsané v roce 1983
vířníkovci (Cycliophora), popsané v roce 1995 a
oknozubky (Micrognathozoa), popsané v roce 2000.

Systematika

Kmene Vermes se před svým zánikem, tj. cca v 50. letech 20. století, členil na 6 podkmenů (tučně vyznačeno postavení dnešních živočišných kmenů; odkazy úmyslně vynechány, neboť tehdejší vymezení nebylo shodné s dnešním vymezením taxonů stejného jména):^[1]^[2]

kmen Vermes – červi
- podkmen Plathelminthes – ploštěnci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně řádu Acoela, tj. dnešních Acoelomorpha – praploštěnců; i včetně Gnathostomulida – čelistovek a Xenoturbellida – mlžojedů, řazených na úrovni rodů uvnitř tehdejších Turbellaria – ploštěnek)
- podkmen Nemertini – pásnice (dnes Nemertea s obdobným vymezením)
- podkmen Nemathelminthes – hlístové (z dnešního pohledu parafyletičtí kvůli tehdejšímu vymezení strunovců; dnes jim zhruba odpovídá úžeji vymezený klad Nematoida)
  - třída Nematoda – hlístice
  - třída Nematomorpha – strunovci (z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení polyfyletické: včetně dnešních Acanthocephala – vrtejšů)
- podkmen Trochhelminthes – vířivci (z dnešního pohledu polyfyletičtí)
  - třída Gastrotricha – břichobrvky
  - třída Rotatoria – vířníci (dnes šířeji vymezení jakožto Syndermata/Rotifera s.l.; z dnešního pohledu bylo tehdejší vymezení parafyletické: sice včetně Seisonidea – žábrovců, Bdelloidea – pijavenek a Monogononta – točivek, vše na úrovni řádů, ale bez Acanthocephala – vrtejšů)
  - třída Kinorhyncha – rypečky
- podkmen Annelida – kroužkovci (z dnešního pohledu bylo jejich tehdejší vnitřní členění nepřirozené, ale obsahovali již Echiuridea – rypohlavce, Sipunculidea – sumýšovce a Priapulidea – hlavatce, vše na úrovni řádů tehdejší třídy Gephyrea – hvězdovci)
- podkmen Tentaculata – chapadlovci (z dnešního pohledu polyfyletičtí)
  - třída Phoronida – chapadlovky
  - třída Bryozoa – mechovci
  - třída Entoprocta – mechovnatci
  - třída Brachiopoda – ramenonožci
  - třída Chaetognatha – ploutvenky

Vermes

Systematika

Helminthes

Poznámky

Odkazy

Wikiwand - on