Čepřovice (tvrz)
tvrz v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
tvrz v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Čepřovická tvrz je původně renesanční panské sídlo v Čepřovicích východně od Volyně v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Tvrz byla založena na počátku sedmnáctého století. Později byla barokně přestavěna a pozměněna novodobými zásahy. Budova tvrze je chráněna jako kulturní památka.[1]
Čepřovice | |
---|---|
Tvrz v Čepřovicích - pohled z východní strany. Stav k únoru 2020 | |
Základní informace | |
Sloh | renesanční barokní |
Výstavba | okolo roku 1605 |
Stavebník | Mikuláš Vítanovský z Vlčkovic |
Poloha | |
Adresa | Čepřovice, Česko |
Souřadnice | 49°9′21,31″ s. š., 13°58′28,55″ v. d. |
Čepřovice | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20250/3-5989 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ves Čepřovice založila na počátku čtrnáctého století královna Eliška Přemyslovna. Roku 1595 vesnici koupil od Petra Voka z Rožmberka Arnošt Vítanovský z Vlčkovic na Nihošovicích. Renesanční panské sídlo s kaplí založil až jeho syn Mikuláš v době okolo roku 1605. Příslušníkům rodu Vítanovských z Vlčkovic Čepřovice patřily až do roku 1682, kdy je Johanka Magdaléna Vítanovská, rozená Harrasová, vdova po Ignáci Jetřichovi Vítanovském, prodala Františku Jiřímu Doudlebskému z Doudleb. O tři roky později statek koupil hrabě Gundakar z Ditrichštejna, připojil jej k Vlachovu Březí, a tvrz tak ztratila svou sídelní funkci.[2] V osmnáctém století několikrát vyhořela a rozměrná budova byla později rozdělena na domy čp. 59 a 60.[3]
V dochované podobě má tvrz obdélný půdorys s rozměry 44 × 16 metrů. Historické konstrukce jako klenby a trámové stropy jsou lépe dochované v jižní části budovy (čp. 59). Na fasádě jsou patrné pozůstatky renesanční sgrafitové rustiky.[3]