Čínsko-indická válka

Čínsko-indická válka byla krátká válka, ke které došlo v roce 1962 mezi Čínou a Indií. Hlavní příčinou války byly neshody o podobě himálajské hranice mezi státy, ale byly zde i další motivy. Indie například po Tibetském národním povstání poskytla azyl dalajlámovi, což Čína vnímala jako zásah do svých zájmů a vedlo to k několika pohraničním potyčkám. Indie také při hlídání svých hranic překračovala McMahonovu linii, východní část linie aktuální kontroly vyhlášené v roce 1959 čínským premiérem Čouem En-lajem za hranici Číny.

Čínsko-indická válka
konflikt: studená válka
ilustrační obrázek
Trvání	20. října – 21. listopadu 1962
Výsledek	Čínské vítězství
Změny území	Aksai Čin se dostal pod čínskou kontrolu
Strany
Indie Indie Čína Čína
Velitelé
Brij Mohan Kaul Sarvepalli Rádhakrišnan Džaváharlál Néhrú Čang Kuo-chua Mao Ce-tung Liou Po-čcheng
Síla
10 000–12 000 80 000[1][2]
Ztráty
1 383 padlých[3] 1 047 zraněných [3] 1 696 pohřešovaných[3] 3 968 zajatých[3] 722 mrtvých.[3] 1 697 zraněných[3][4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mapa ukazuje indické a čínské nároky na hranici v oblasti Aksai Chin, linii Macartney-MacDonald, linku Foreign Office, stejně jako postup čínských sil, které okupovaly oblasti během čínsko-indické války.

Válka začala útokem čínských vojsk zároveň v Aksai Činu v Ladaku na západě a v Arunáčalpradéši na východě dne 20. října 1962, tedy v době Karibské krize. Čínské jednotky postupovaly úspěšně, ovšem posléze Čína vyhlásila 20. listopadu příměří a stáhla se ze sporného území zpět.

Jednalo se o válku výhradně pozemní, ani na jedné straně se nezapojilo letectvo nebo námořnictvo. Bojovalo se v drsných vysokohorských podmínkách nad 4.000 metrů (14.000 stop) a zemřelo přes 1300 indických vojáků a přes 700 čínských.

Příprava a vlastní čínský útok proběhl souběžně s 13denní kubánskou raketovou krizí (16. – 28. říjen 1962), kdy došlo k vzájemné konfrontaci USA a SSSR, takže Indie neobdržela podporu ani od jedné z těchto světových mocností až do vyřešení této krize.