uzavřená stavba, v níž žijí včely From Wikipedia, the free encyclopedia
Včelí úl je člověkem uměle vytvořený příbytek určený pro chov jednoho včelstva. Ve světě nejvíce rozšířený je Langstrothův úl navržený a úspěšně odzkoušený v polovině 19. století americkým včelařem Lorenzo Langstrothem.[1]
Navrhnout ideální konstrukci úlu je velmi obtížné. Nutno hledat kompromis mezi životními potřebami včel a snadnou obsluhou při chovatelských zásazích včelaře. Složitost takového zadání dokumentuje množství různých typů úlů, jak se v průběhu věků včelaři pokoušeli nalézt jeho nejlepší řešení.
Obrázek vpravo schematicky znázorňuje Langstrothův úl a jeho základní části.
Shora:
Podle zobrazeného schéma lze snadno pochopit, proč si Langstrotův úl získal ve světě takovou oblibu. Včelař může s ohledem na vývoj včelstva neomezeně přidávat či odebírat nástavky a tak pružně přizpůsobovat rozměry úlu potřebám včel nebo svým chovatelským záměrům.
Od dávných dob byly úly vyráběny ze dřeva. Včely vnímají dřevo jako přirozenou součást svého prostředí, proto se dřevo pro výrobu úlu jeví jako materiál nejvhodnější. K výrobě úlu se však používá také dřevotříska, sololit, pěnový i tvrzený polystyrén.
Odborná debata se vede o potřebě tepelné izolace včelstva. Zateplený úl (silnostěnný dřevěný, polystyrenový) usnadňuje včelám regulaci vnitřní teploty avšak brání pružně reagovat na změny počasí. Na oteplení vnějšího prostředí včely reagují opožděně, což je nevýhodou při jarních výkyvech počasí. Tenkostěnný úl (dřevěný 20–25 mm) neizoluje tolik od okolního prostředí, včelstvo pružně reaguje na změny venkovní teploty, avšak zvyšuje se spotřeba donesené sladiny na termoregulaci mikroklima úlu. Výzkum ukazuje, že si přirozeně včely úl nezateplují.[2]
Úl stojan je sestaven ze dvou nebo více oddělitelných nástavků, přičemž medník je vždy umístěn nad plodištěm. Podle přístupu ke včelám rozeznáváme stropováky – včelař otevírá úl odklopením víka a úl obsluhuje shora – a zadováky – zásahy v úlu se provádějí otevřením zadní stěny. V tomto případě jsou plodiště a medník od sebe neoddělitelné; úl má pevnou konstrukci o stabilních rozměrech.
V úlu typu ležan jsou medník i plodiště vedle sebe. Úl má vzhled jakési ležící skříně, kterou včelař otevírá shora. Rámky jsou pouze v jedné řadě na teplou stavbu, přičemž blíže k česnu včelstvo buduje plodiště, kdežto v zadním, od česna vzdálenějším, prostoru ukládá zásoby medu. Již málo používaný systém vhodný spíše k chovu matek než k produkci medu.
Přehled nejpoužívanějších rámkových měr.
| Rozměr (cm) | Název míry | Typ úlu, poznámka |
|---|---|---|
| 39 x 24 | Adamcová míra | Univerzál, Budečák, Tachovák |
| 39 x 27,5 | Škvařilová míra[3] | Univerzál II, Třeboňský úl |
| 39 x 17 | Boháč | |
| 39 x 36 | Pokorný | Český Langstroth - pro plodiště |
| 39 x 12 | Pokorný | Český Langstroth - pro medník |
| 37 x 30 | Čechoslovák | |
| 37 x 15 | Polorámek Čechoslovák | |
| 42 x 27,5 | Slovenská B | Tatran |
| 42 x 17 | Ptáček | Optimal |
| 48,8 x 23,2 * | Langstroth | výška nástavku 24 cm * |
| 48,8 x 18,5 * | 3/4 Langstroth | výška nástavku 19,4 cm * |
| 48,8 x 15,9 * | 2/3 Langstroth | výška nástavku 16,8 cm * |
| 48,8 x 13,7 * | 1/2 Langstroth | výška nástavku 14,6 cm * |
| 48,8 x 28,5 * | Langstroth Jumbo | pro plodiště |
| 43,5 x 30 | Dadant | pro plodiště |
| 43,5 x 14,5 | Dadant | pro medník, USA |
| 43,5 x 16 | Eurodadant | pro medník, západní Evropa |
| 43,5 x 15 | Eurodadant[4] | pro medník, ČR |
| 30 × 30 × 21 | Warré úl | vnitřní rozměr nástavku |
* Rozměry Langstroth se v různých zemích mohou lišit.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
