Óndra Łysohorsky, vlastním jménem Ervín Goj, (6. června 1905 Frýdek[1] – 19. prosince 1989 Bratislava) byl lašský básník, překladatel a pedagog. Své básně psal lašsky a německy. Některé své básně do němčiny přeložil.
| Óndra Łysohorsky | |
|---|---|
| Rodné jméno | Ervín Goj |
| Narození | 6. června 1905 nebo 6. července 1905 Frýdek  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. prosince 1989 (ve věku 84 let) Bratislava  Československo |
| Pseudonym | Ondra Lysohorsky |
| Povolání | básník, spisovatel, filolog, překladatel, publicista, knihovník a sběratel lidových písní |
| Alma mater | Německá univerzita v Praze Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Filozofická fakulta Německé univerzity v Praze Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze |
| Žánr | poezie |
| Témata | poezie |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Narodil se jako deváté dítě horníka Josefa Goje a Aloisie Palikové. Po středoškolských studiích ve Frýdku, Místku, Ostravě a po promoci a získání doktorátu na Německé univerzitě v Praze se natrvalo usadil na Slovensku.
Od konce roku 1930 až do nacistické okupace působil jako profesor nejprve v Kremnici, potom v Bratislavě, kde začal spolupracovat s levicovým tiskem. 30. července 1939 byl propuštěn ze státní školské služby. V září 1940 začal přednášet na První státní moskevské pedagogické vysoké škole cizích jazyků. Na jaře 1944 byl povolán na Vysokou vojenskou školu cizích jazyků Rudé armády. Na obou vysokých školách v Moskvě působil až do 30. května 1946. Po návratu do vlasti byl devět měsíců bez zaměstnání. Nakonec dostal místo na gymnáziu, vedl však kursy němčiny pro učitelky mateřských škol.
Jeho verše byly přeloženy do 30 světových jazyků, byl členem mnoha literárních organizací, získal dva čestné doktoráty a v roce 1970 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
Zemřel po těžké a dlouhodobé nemoci v Bratislavě 19. prosince 1989. Byl uložen do rodinného hrobu na frýdeckém hřbitově.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
