![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Bla%25C5%25BEk%25C5%25AFv_z%25C3%25A1vrt_1.jpg/640px-Bla%25C5%25BEk%25C5%25AFv_z%25C3%25A1vrt_1.jpg&w=640&q=50)
Závrt
From Wikipedia, the free encyclopedia
Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Nejčastěji jde o okrouhlé deprese (sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako polje) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Bla%C5%BEk%C5%AFv_z%C3%A1vrt_1.jpg/640px-Bla%C5%BEk%C5%AFv_z%C3%A1vrt_1.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Jandourkovy_z%C3%A1vrty_2.jpg/640px-Jandourkovy_z%C3%A1vrty_2.jpg)
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Zavrt1.jpg/640px-Zavrt1.jpg)
Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí, které se označuje také jako krasovění. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají uvaly. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami.
Dno závrtu může být otevřené ponorem či propastí do podzemních prostor, nebo je ucpáno naplaveninami.