Zvrhlé umění
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zvrhlé umění (německy Entartete Kunst) byl termín užívaný nacistickým Německem pro většinu moderního umění. Umělecká díla, která podle nacistické ideologie spadala do této skupiny, byla zakazována jako „židobolševická“ nebo svou podstatou neněmecká; autorům, jejichž dílo bylo takto označeno, byla zakázána další tvůrčí činnost. Termín vychází z německého slova Entartung (degenerace), které se v lékařství prosadilo na konci 19. století, a zpopularizovala ho propagandisticky koncipovaná výstava stejného názvu pořádaná roku 1937 v Mnichově, kde se vystavovalo přes 5000 děl moderních výtvarníků včetně autorů dnes uznávaných, jako jsou Marc Chagall, Henri Matisse, Pablo Picasso nebo Vincent van Gogh. Za zvrhlá byla označována i literární (převážně expresionistická) a hudební (především jazzová) díla, která byla zakázána.