Zvolenská župa
územněsprávní celek v Uhersku do roku 1918 From Wikipedia, the free encyclopedia
Zvolenská župa / stolice, Zvolenský komitát (lat. comitatus Zoliensis, maď. Zoly (vár) megye, něm. Sohler Gespanschaft / komitát Söhl) byl jeden z komitátů, stolic a žup Uherského království.
| Zvolenská župa Zvolenská župa | |
|---|---|
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Banská Bystrica |
| Souřadnice | 48°44′0″ s. š., 19°9′ v. d. |
| Rozloha | 2 730 km² |
| Časové pásmo | +1 |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 133 653 |
| Hustota zalidnění | 49 obyv./km² |
| Jazyk | slovenština |
| Národnostní složení | Slováci 84,8%, Maďaři 12,4% a Němci 1,6% |
| Náboženství | Římsko-katolicke 65,1 % Evangelické 31,7 % Židovské 2,3 % |
| Správa regionu | |
| Stát |  Uhersko |
| Nadřazený celek |  Slovensko |
| Druh celku | župa |
| Vznik | 12. století |
| Zánik | 1920 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvolenská župa sousedila s Gemerskou, Malohontskou, ( pak Gemersko - Malohontskou ), Hontianskou, Liptovskou, Novohradskou, Tekovskou a Turčianskou župou. Dominantní řekou v této župě byl Hron. Území župy, navzdory masivní hornické činnosti, ještě i na konci 19. století z 55 % pokrývaly lesy. Rozloha Zvolenské župy v roce 1910 činila 2 730 km ². V současnosti se pro příslušný region pojmenování Zvolen nepoužívá, region v jihovýchodní části bývalé župy nese název Podpoľaní, zbývající část Pohroní. Území regionu Horehroní, odpovídající území okresu Brezno, bylo součástí Zvolenské a Gemerské župy.
Administrativním centrem komitátu byl Pustý hrad, od konce 15. století Zvolenský hrad. Župské shromáždění se konávalo ve Zvolenu. V 60. letech 18. století se centrem stolice stala Banská Bystrica.
Zvolenské dominium bylo včleněno do Uherského království v druhé polovině 11. století. Součástí dominia byl i Liptov, Orava, Turiec a od poloviny 12. století i severní část Tekova. Území dominia bylo řídce osídlené a hospodářsky málo rozvinuté. Na komitát se přetvořilo na přelomu 12. a 13. století.
V 14. století, při přeměně komitátu na šlechtickou (zemanská) stolici se od Zvolenského komitátu oddělili i Liptovská, Oravská a Turčianska stolice. V letech 1786 - 1790 byla Zvolenská stolice spojena s Turčianskou do Turčiansko-Zvolenské stolice, po smrti císaře Josefa II. se však původní stav obnovil. Nejvýznamnějším městem stolice byla Banská Bystrica s rozvinutým školstvím (katolická a evangelická gymnázia). Významnými městy byly i Zvolen, Brezno a Krupina (od roku 1877 patřící do Hontianske župy). Banská Bystrica, Brezno, Krupina, Ľubietová a Zvolen byly svobodnými královskými městy, kde se pravidelně konávaly trhy. V roce 1918 (potvrzeno Trianonská smlouva roce 1920) se Zvolenská župa stala součástí Československa. V roce 1920 pak byla vytvořena v rámci župního zřízení zcela nově územně vymezená Zvolenská župa. Ta byla do praxe uvedena roku 1923 a zrušena ovšem již roku 1927. V roce 1928 bylo župní zřízení na Slovensku opuštěno. Za Slovenského státu v letech 1940-1945 existovala na části území prvorepublikové Zvolenské župy Pohronská župa. V současnosti je celé území bývalé župy součástí Banskobystrického kraje.
Ve Zvolenské stolici převládal slovenský živel i přes rozsáhlou kolonizaci, zejména z německy mluvících zemí. Později se poslovenštila i původně německá města.
Území stolice sa dělilo na dva okresy:
- Horný (Processus superior)
- Dolný (Processus inferior)
Od 19. století se označovali jako Banskobystrický a Zvolenský okres. V roce 1910 se župa dělila na tyto okresy:
Města se zřízeným magistrátem:
V současnosti je území bývalé Zvolenské župy součástí těchto okresů Banskobystrického kraje:
- Banská Bystrica (celý okres)
- Banská Štiavnica (jen obec Kozelník)
- Brezno (kromě obcí od Polomky na východ a obcí Drábsko a Lom nad Rimavicou na jihu)
- Detva (kromě obcí Podkriváň a Látky)
- Zvolen (kromě obcí Dolný a Horný Tisovník, Stará Huta)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
