![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dental-implant-illustration.jpg/640px-Dental-implant-illustration.jpg&w=640&q=50)
Zubní implantát
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zubní implantát je chirurgická součástka, která se napojuje na kost čelisti nebo lebky, aby nesla zubní náhradu jako je korunka, můstek, zubní protéza nebo obličejová protéza, nebo aby sloužila jako ortodontická kotva. Základem moderních zubních implantátů je biologický proces zvaný vhojení do kosti (oseointegrace), při kterém materiály jako titan nebo zirkonia vytvářejí těsnou vazbu s kostí. Nejprve se implantát umístí tak, aby se dobře vhojil do kosti, a poté se nasadí zubní náhrada. Než se k implantátu připevní zubní náhrada (zubní korunka, můstek nebo zubní protéza) nebo se umístí pilíř (abutment), který bude držet zubní náhradu/korunku, je zapotřebí různě dlouhá doba hojení, aby došlo k vhojení.
Zubní implantát | |
---|---|
![]() Titanový zubní implantát s nasazenou korunkou, který se používá k náhradě jednoho zubu. | |
Kódy | |
MeSH | D003757 |
Další informace | |
Odbornost | zubní chirurgie |
![Dental Implant](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1d/Dental-implant-illustration.jpg/640px-Dental-implant-illustration.jpg)
Úspěch nebo neúspěch implantace závisí na zdravotním stavu osoby, která je léčena, na lécích, které ovlivňují šanci na vhojení, a na stavu tkání v ústech. Posuzuje se také míra zatížení, která bude na implantát a fixací působit při běžné činnosti. Plánování polohy a počtu implantátů je klíčové pro dlouhodobé zdraví protézy, protože biomechanické síly vznikající při žvýkání mohou být značné. Poloha implantátů se určuje podle polohy a úhlu sousedních zubů, pomocí laboratorních simulací nebo pomocí výpočetní tomografie se simulacemi CAD/CAM a chirurgických pomůcek zvaných stenty. Předpokladem dlouhodobého úspěchu vhojení zubních implantátů je zdravá kost a dáseň. Protože obojí může po extrakci zubu atrofovat, jsou někdy nutné předprotetické zákroky, jako jsou sinus lift nebo dásňové štěpy, aby se znovu vytvořila ideální kost a dáseň.
Konečná zubní náhrada může být buď fixní, kdy člověk nemůže zubní náhradu nebo zuby vyjmout z úst, nebo snímatelná, kdy lze náhradu vyjmout. V každém případě je k upevňovacímu prvku implantátu připojen pilíř (abutment). V případě fixní protézy se korunka, můstek nebo zubní náhrada připevní k pilíři buď pomocí (samořezných) vrutů nebo pomocí zubního cementu. Pokud je protéza snímatelná, je do protézy umístěn odpovídající nástavec, aby bylo možné obě části upevnit dohromady.
Rizika a komplikace spojené s léčbou pomocí implantátů se dělí na ty, které se objevují během zákroku (např. nadměrné krvácení nebo poranění nervů), na ty, které se objevují během prvních šesti měsíců (např. infekce a selhání vhojení), a na ty, které se objevují za dlouhou dobu (např. periimplantitida a mechanické poruchy). V přítomnosti zdravých tkání může mít dobře integrovaný implantát s vhodnou biomechanickou zátěží 5letou pozitivní míru přežití 93 až 98 %[1][2][3] a 10-15letou životnost zubní protézy.[4] Dlouhodobé studie ukazují 16-20letou úspěšnost (implantáty přežívají bez komplikací nebo revizí) mezi 52 a 76 %, přičemž komplikace se vyskytují až ve 48 % případů.[5][6]