Zora Jesenská (3. května 1909, Martin – 21. prosince 1972, Bratislava) byla slovenská spisovatelka, překladatelka, redaktorka, literární kritička. Byla neteří Janka Jesenského.
| Zora Jesenská | |
|---|---|
| Narození | 3. května 1909 Martin |
| Úmrtí | 21. prosince 1972 (ve věku 63 let) Bratislava |
| Pseudonym | E. Letričková |
| Povolání | spisovatelka a literární kritička |
| Ocenění | Řád Ľudovíta Štúra I. třídy (2017) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pocházela z národně uvědomělé rodiny. Vzdělání získávala v Martině, později na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě. Od roku 1935 pracovala v Martině jako učitelka klavíru, současně pracovala v ženském spolku Živena, byla také redaktorkou časopisu Živena a pracovnicí Matice slovenské. V letech 1949-1950 vedla semináře v Bratislavě, v letech 1952-1956 byla redaktorkou, později se věnovala profesionálně překládání. Publikovala pod pseudonymem Neznámá čtenářka a E. Letričková. Aktivně se účastnila mezinárodních spisovatelských a novinářských akcích. V roce 1968 se výrazně angažovala, což způsobilo, že byla mezi prvními pronásledovanými intelektuály. Zemřela v Bratislavě, ale pohřbena je na Národním hřbitově v Martině. Jejím manželem byl Ján Rozner.
Zabývala se především teorií a kritikou překladu. Vynikla v uměleckém překladu ruské (Anton Pavlovič Čechov, Michail Šolochov, Fjodor Michajlovič Dostojevskij), francouzské, anglické (William Shakespeare), bulharské a německé literatury. Za své překlady ze slovanských jazyků získala Cenu Janka Jesenského a později národní cenu za překlad děl Válka a mír a Tichý Don.
- V roce 2017 byla oceněna in memoriam prezidentem Slovenské republiky Andrejem Kiskou Řádem Ľudovíta Štúra I. třídy.[1]
výběr[2]
- Bola som v Sovietskom sväze (1949)
- Tvárou k budúcnosti (Cesta po SSSR, 1951)
- Cesta do Moskvy (1952)
- Zvýšiť majstrovstvo prekladu umeleckej literatúry (1956)
- 1963 – Vyznania a šarvátky, knižní vydání článků a úvah
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
