Zoloti vorota (stanice metra v Kyjevě)
přestupní stanice metra v Kyjevě From Wikipedia, the free encyclopedia
Zoloti vorota (ukrajinsky Золоті ворота, v doslovném překladu Zlatá brána) je stanice kyjevského metra na Syrecko-Pečerské lince, která se nachází poblíž historické stejnojmenné památky. Stanice byla otevřena v rámci prvního úseku linky Syrecko-Pečerska dne 31. prosince 1989. Stanice slouží jako přestupní na linku Svjatošynsko-Brovarskou, vestibulem do stanice Teatralna.[1]
| Zoloti Vorota | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Centrální hala je pokryta mozaikami zobrazující historii Kyjevské Rusi | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Původní název | Kominternivska (plánovaný název) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát | Ukrajina | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Město | Kyjev | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Čtvrť | Starý Kyjev | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ulice | Volodomyrská | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Vznik | 31. prosinec 1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Linky | Syrecko-Pečerska  , přestup na linku Svjatošynsko-Brovarska  vestibulem do stanice Teatralna | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technické informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typ stanice | hluboko založená trojlodní stanice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Počet nástupišť | 1 ostrovní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka nástupiště | 102 m | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Projektant | Kyjivmetrobud | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Architekt | Vadym Žežerin, Boris Žežerin, Mykola Žarikov | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Externí odkazy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zeměpisné souřadnice | 50°26′45,9″ s. š., 30°30′55,9″ v. d. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 multimediální obsah na Commons | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Původní projektové plány stanice počítaly s čistou utilitární strukturou typickou pro tehdejší stanice metra.[2][3] Díky úsilí hlavního městského architekta Mykoly Žarikova byl návrh zamítnut ve prospěch plánu připomínajícího starověký chrám Kyjevské Rusi od Boryse Žežeryna, Vadyma Žežeryna a samotného Žarikova.[2][4] Takový návrh byl obzvláště riskantní, protože Ukrajina byla v době výstavby stanice součástí Sovětského svazu.
Stanice obsahuje 80 různých mozaik a obrázků zobrazujících historii Kyjevské Rusi. V roce 2011 byly mozaiky stanice prohlášeny za památku coby „nově objevené předměty kulturního dědictví“ místním městským odborem kulturního dědictví.[5] Stanice je považována za jednu z nejpůsobivějších stanic metra v Evropě a je umístěna na seznamu sestaveném deníkem The Daily Telegraph v roce 2013.[2][3][6][7]
Prvotní plány pro Syrecko-Pečerskou linku počítaly s přestupní stanicí, pojmenovanou Kominternivska, ze které by se přestupovalo do stanice Universytet na Svjatošynsko-Brovarské lince.[8] Krátká centrální hala ve stanici Universytet nevyhovovala velkému objemu cestujících, kterému by přestupní stanice podléhala, a proto bylo budoucí umístění stanice posunuto o několik městských bloků, aby se shodovalo s nově navrhovanou stanicí první linky.[8] Tato nová stanice, nyní zvaná Teatralna, by se nacházela mezi stanicemi Chreščatyk a Universytet a sloužila by jako přestup do budoucí stanice Zoloti Vorota.[8][9] Přestože stanice Kominternivska nebyla nikdy postavena, některé její architektonické prvky z návrhů byly zachovány a použity při vzniku stanice Teatralna.[8][9]
Stavba linky Syrecko-Pečerska, třetí linky kyjevského metra, byla zahájena 23. února 1983.[8][10] Plánované datum dokončení bylo v roce 1986, ale otevření linky bylo odloženo až na konec roku 1989 kvůli tehdejšímu ekonomickému stavu v Sovětském svazu.[8] První úsek linky byl oficiálně otevřen 31. prosince 1989 a sestával ze tří stanic; Zoloti Vorota – Palac sportu – Mečnikova (dnes Klovska).[10]
Vzhledem k tomu, že vestibul stanice je situován na svahu, musely být vytvořeny dva samostatné eskalátorové tunely propojené vestibulem podzemní stanice.[8] Horní tunel k vestibulu je 35 m dlouhý, zatímco spodní tunel je 56 m dlouhý.[8] Vestibul a eskalátorový tunel byl postaven stejně jako u ostatních stanic systému kyjevského metra; ten byl nejprve dokončen pod zemí a pak byl vyhlouben k střední lodi. Vestibul je 20 m vysoká kopule s přibližně podobným průměrem.[8] Instalace kopule začala v listopadu 1987 a byla dokončena v roce 1988, snižována tempem půl metru denně.[8]
Poté, co byl vestibul instalován, začaly stavební práce na spodním eskalátorovém tunelu. Pro obtížnou hydrogeologii nebyl tunel do slavnostního otevření stanice dokončen a do 1. května 1990 byla stanice pouze dosažitelná přestupem ze stanice Teatralna.[8]
Stanice několik let sloužila jako severní konečná stanice linky. Pokračující výstavba prodloužila trať na sever do stanice Lukjanivska, záměrem, ale být otevřená i druhá stanice, a to Lvivska Brama, ta ale nemá dokončený eskalátorový tunel a vestibul a kvůli tomu je zatím uzavřen.[8][11][12][13]
Z technického hlediska byla stanice postavena jako hluboko založená trojlodní stanice v hloubce 96,5 m pod zemí.[14] Skládá se ze tří odlišných klenutých hal s jednou centrální halou a dvěma bočními halami s nástupišti, z nichž každý je oddělen řadou sloupů.[1] Centrální hala je s jediným nadzemním vestibulem propojena dvěma eskalátorovými tunely, oddělenými podzemním vestibulem, což bylo potřeba kvůli hloubce, ve které se stanice nachází.[1]
Původní plány stanice navrhl tým moskevských architektů, jejichž design byl přísně utilitární, architektonicky podobný ostatním stanicím metra té doby.[2][3] Vzhledem k socioekonomickým změnám probíhajícím v té době v Sovětském svazu byl však původní návrh zamítnut, protože byl považován za „příliš slabý“ pro jednu z hlavních stanic metra na historicky významném místě.[8] Hlavní architekt města Mykola Žarikov oslovil Vadyma Žežeryna, aby vytvořil nový návrh stanice. Žežeryn při dokončování návrhu požádal o pomoc svého otce Boryse. Vadym dříve pracoval na rekonstrukci náměstí Lva Tolstého, dnešního náměstí Ukrajinských hrdinů, a podobně pojmenované stanici metra, zatímco jeho otec byl zodpovědný za rekonstrukci nedaleké Národní opery.[8]
Nový design byl založen na podobě chrámu z Kyjevské Rusi s unikátními mozaikami umístěnými po celé stanici. Výška centrální haly byla zvýšena a sloupy z původního návrhu byly nahrazeny mnohem nižšími sloupy zakončenými bílým mramorem a matným leskem.[4] Stanice je osvětlena bronzovými lustry, z nichž každý obsahuje 12 různých osvětlení držících žárovky podobné svíčkám. Mezi pruhy mozaiky byly instalovány také menší lustry.[8][4]
Stanice Zoloti Vorota nabízí řadu mozaikových dekorací, které dokončili umělci Hryhorij Korin a Volodymyr Fedko.[16] Existuje celkem 80 velkých mozaikových děl, které probíhají ve směru hodinových ručiček kolem střední lodi a zobrazují historii Kyjevské Rusi.[14][1][4] Oba umělci v doprovodu hlavního architekta stanice Vadyma Žežerina došli k závěru, že stanice by měla být vyzdobena mozaikami historického významu z období před mongolskou invazí na Rus.[8] Korin dokončil mozaiky na obou koncích stanice a velké stropní oblouky, zatímco Fedko dokončil jedinečné obrazy týkající se Kyjevské Rusi a menších oblouků mezi jednotlivými pilíři stanice.[8]
Na obou koncích střední lodi a dvou eskalátorových tunelů jsou instalovány čtyři velké mozaiky. Na straně, která vede k východu do města, byl instalován panel zobrazující patrona Kyjeva, archanděla Michaela. Mezitím na samém konci nádraží je vyobrazen svatý Jiří, který symbolizuje Moskvu, tehdejší hlavní město Sovětského svazu. Na jedné z mozaik na konci stanice poblíž eskalátorů je nápis s ukrajinským nacionalistickým sloganem sláva Ukrajině (Слава Україні).[17]
Velká část mozaik zobrazuje různá velká knížata Kyjevské Rusi, z nichž 27 je zde zobrazeno. Samotné dílky mozaiky obsahují roky vládnutí princů a jejich jména:
- Kyj
- Šček
- Choryv
- Lybiď
- Askold
- Dir
- Oleg
- Igor Rurikovič
- Olga
- Svjatoslav I. Igorevič
- Vladimír I. Svatý
- Jaroslav I. Moudrý
- Izjaslav Jaroslavič
- Vsevolod I. Jaroslavič
- Svjatopolk II. Izjaslavič
- Vladimír II. Monomach
- Mstislav I. Vladimirovič
- Jaropolk II.
- Vsevolod II.
- Izjaslav II. Mstislavič
- Rostislav I. Kyjevský
- Roman I. Kyjevský
- Svjatoslav III. Kyjevský
- Rurik Rostislavič
- Mstislav III. Kyjevský
- Vladimír IV. Kyjevský
- Daniel Romanovič Haličský
Stanice má také devět mozaik znázorňujících různé další významné osobnosti éry Kyjevské Rusi, a to s Antonínem, Teodosiusem, Annou, Ilarionem, Agapitem, Alypiem, Nestorem, Petrem Myonigem a Silvestrem. A také osm mozaik různých chrámů a kostelů jako např. Katedrálu svaté Sofie či Chrám svatého Michala. Nakonec je zde 32 mozaikových kousků se simarglemi, což jsou mytická stvoření z východoslovanské mytologie, často zobrazovaná jako okřídlený lev nebo pes.[8]
Mozaika zobrazující Jaropolka II. s jedním z lustrů v pozadí
Příklad mozaiky pokrývající pilíře stanice pokryté bílým mramorem
![Thumb](#/media/Soubor:Киев,_Метро,_Станция_"Золотые_Ворота".jpg)
Stanice Zoloti Vorota má pouze dva vchody z ulice, z nichž jeden se nachází na ulici Volodymyrska a druhý v pasáži Zoloti Vorota. Každý ze vstupů je propojen jedním vestibulem v centru města poblíž Zlaté brány a budovy Ukrajinské národní opery. Od roku 2008 stanice Zoloti Vorota denně obsluhuje 20 000 cestujících.[1] Samotná stanice je v provozu každý den od 05:39 do 00:06, zatímco přestupní chodba, která spojuje Zoloti Vorota s Teatralnou, je otevřena od 05:45 do 00:32.[18] Stanici obsluhuje šest eskalátorů, přičemž horní a dolní vestibul obsluhují dva provozní eskalátory a další jeden záložní eskalátor.[19]
Dojíždění z Zoloti Vorota do konečné stanice Syrec trvá přibližně 9 minut a 5 sekund, zatímco dojíždění na konečnou stanici Červonyj chutir trvá 30 minut a 55 sekund.[20] Interval vlaků se během dne mění, ale obecně jezdí každých 2–13 minut v obou směrech.[20] První ranní vlak směřující na východ odjíždí ze stanice v 05:48, zatímco vlak na západ odjíždí v 06:01. Poslední večerní vlak na východ odjíždí v 00:15, zatímco vlak na západ odjíždí v 00:30.[20]
Celý systém kyjevského metra používá stejné způsoby platby za tranzit přes každou stanici; plastové žetony, dočasné papírové bezkontaktní karty a dobíjecí plastové bezkontaktní karty. V červnu 2015 byla stanice vybavena funkcí Paypass, bezkontaktní platební službou od MasterCard.[21][22] Je to jedna ze sedmnácti strategických stanic systému metra, která využívá tuto technologii, což z Kyjeva činí pátý systém rychlé přepravy na světě, který tuto technologii využívá.[23]
Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla stanice používána jako protiletecký kryt, spolu s dalšími stanicemi kyjevského metra.[24][25]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
