Zmijovití
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zmijovití (Viperidae) jsou jednou z nejvýše postavených čeledí hadů. Jsou vybaveni jedovými zuby, někteří mají tepločivné jamky mezi očima a nozdrami. Ve srovnání s jinými hady se dokážou lépe vyrovnat s chladným podnebím, proto se vyskytují v oblastech různého klimatu a různé nadmořské výšky. Žijí v mnoha typech biotopů a na většině kontinentů s výjimkou Antarktidy, Austrálie a rovněž s výjimkou některých větších ostrovů či souostroví, například Nového Zélandu, Irska, Madagaskaru a Havaje.
Zmijovití | |
---|---|
zástupci zmijovitých | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Podřád | hadi (Serpentes) |
Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
Podčeledi | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Do této čeledi hadů patří zmije, chřestýšovití, zmijovci a pazmije. V České republice se přirozeně vyskytuje jediný zástupce této čeledi, zmije obecná - jeden z nejběžnějších druhů zmijovitých na světě, jediný jedovatý had v severozápadní Evropě a také jediný had vyskytující se v oblasti Severního polárního kruhu.