![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ce/Altstadtbr%25C3%25BCcke_und_Peterskirche_in_G%25C3%25B6rlitz.jpg/640px-Altstadtbr%25C3%25BCcke_und_Peterskirche_in_G%25C3%25B6rlitz.jpg&w=640&q=50)
Görlitz
velké okresní město v zemském okresu Zhořelec v Německu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Görlitz (výslovnost: [ˈɡœʁlɪt͡s]; audio, česky Zhořelec, hornolužickosrbsky Zhorjelc, polsky Zgorzelec, latinsky Gorlicium) je velké okresní město v saské části historického území Horní Lužice a zároveň nejvýchodnější město Německa na státní hranici s Polskem. V období do 31. července 2008 bylo samostatným městským okresem, po správní reformě je sídlem úřadu Zemského okresu Zhořelec. Ve městě žije přibližně 57 tisíc[1] obyvatel. Görlitz zahrnuje historické jádro Zhořelce; z někdejšího východního předměstí, které odděluje řeka Lužická Nisa, je dnes samostatné polské město Zgorzelec. Město je zakládajícím členem Euroregionu Nisa, v jehož rámci jsou od roku 1998 obě části alespoň formou proklamace opět spojeny v tzv. „Evropské město Görlitz/Zgorzelec“.[3] Historické centrum, v němž se zachovalo asi 4 000 památkových objektů ze všech hlavních fází středoevropských architektonických stylů (pozdně gotické, renesanční a barokní sakrální i profánní stavby), je označováno za nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v Německu.[4] Jedinečné panorama učinilo z města populární lokaci k natáčení filmů, což je důvod, proč je také nazýváno „Görliwood“.[5]
Zhořelec Görlitz | |
---|---|
![]() Kostel sv. Petra a Pavla na břehu Nisy | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°9′10″ s. š., 14°59′14″ v. d. |
Nadmořská výška | 201 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo![]() |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Zhořelec |
Administrativní dělení | 9 městských a 5 místních částí |
![]() ![]() Zhořelec | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 67,5 km² |
Počet obyvatel | 56 574 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 837,9 obyv./km² |
Etnické složení | Němci (státní příslušnost) 96,6 %[2] |
Náboženské složení | protestantství 15,3 % římskokatolická církev 8,7 %[2] |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Octavian Ursu (CDU) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Untermarkt 6/8 02826 Görlitz |
Telefonní předvolba | 03581 |
PSČ | 02826 |
Označení vozidel | GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![Historická mapa města Zhořelce (1650) s centrálním náměstím, radnicí a kostelem sv. Petra a Pavla](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/G%C3%B6rlitz_1650_Merian.jpg/640px-G%C3%B6rlitz_1650_Merian.jpg)
![Barevná fotografie s leteckým pohledem na centrum města Görlitz s baštou a kostelem u Lužické Nisy](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/G%C3%B6rlitz_Luftbild_der_Stadtansicht_vorn_Museum_Demianiplatz_hinten_Kirche_St._Peter_an_der_Nei%C3%9Fe_-_Foto_Wolfgang_Pehlemann_Wiesbaden_IMG_0044.jpg/640px-G%C3%B6rlitz_Luftbild_der_Stadtansicht_vorn_Museum_Demianiplatz_hinten_Kirche_St._Peter_an_der_Nei%C3%9Fe_-_Foto_Wolfgang_Pehlemann_Wiesbaden_IMG_0044.jpg)
Ve 4. a 5. století našeho letopočtu opustily východogermánské kmeny území Zhořelce (Görlitz/Zgorzelec), které bylo v 7. a 8. století osídleno západoslovanským kmenem Bjezunčanů, jenž se usadil na zdejší hoře Zemská koruna. První zmínka o slovanské vesnici Goreliz, darované míšeňskému biskupovi římským králem Jindřichem IV., pochází z roku 1071. V roce 1075 Jindřich IV. věnoval Budyšínsko a Lužici „navěky“ (in perpetuum) loajálnímu českému knížeti Vratislavu II. Po roce 1243 byla Horní Lužice spravována panovnickým rodem Askánců vládnoucím v Braniborském markrabství. Po získání městských práv roku 1304 pokračovala po roce 1329 vláda českých králů z dynastie Lucemburků, kteří tolerovali vznik Hornolužického šestiměstí a Zhořelci poskytli důležitá privilegia, zejména mincovní regál. Do tohoto období rostoucí výroby a exportu sukna spadá počátek rozkvětu, jenž potom kulminoval za vlády Matyáše Korvína. Nezávisle na politické situaci poté, co v letech 1546–1547 potrestal Ferdinand I. Habsburský Šestiměstí ztrátou privilegií a pozemků (tzv. Pönfall) za nedostatečnou vojenskou podporu ve šmalkaldské válce, pokračovala ve Zhořelci až do 16. století relativní prosperita. Tuto epochu charakterizují osobnosti jako Bartholomaeus Scultetus a Jakob Böhme. V průběhu třicetileté války postoupil Ferdinand II. Štýrský Horní i Dolní Lužici Saskému kurfiřtství jako splátku dluhu za vojenskou pomoc. Z doby saské vlády pochází většina zhořeleckých barokních památek. Po napoleonských válkách připadlo město na základě ujednání Vídeňského kongresu v roce 1815 pruskému králi. 19. století se zde vyznačovalo posílením vlivu státu a industrializací, která měla zvláště za primátora Gottloba Ludwiga Demianiho za následek druhé období hospodářského vzestupu Zhořelce.[6]
Pro Görlitz je typické prolínání kulturních vlivů z Horní Lužice a někdejšího Pruského Slezska, jehož obyvatelstvo bylo vysídleno a jež je od roku 1945 součástí západního Polska. Jako nejvýchodnější a svým způsobem poslední výspa tohoto kulturního okruhu udržuje město některé tradice, takže zde lze navštívit např. Slezské muzeum, Slezský hudební festival nebo ochutnat některý z pokrmů původní slezské kuchyně. Zřetelně zastoupena je tu rovněž současná kultura polská: v kostele svatého Petra a Pavla se konají evangelické bohoslužby v polštině, v Divadle Gerharta Hauptmanna zase polská představení či představení s polskými titulky. Nejvýznamnější kulturní událostí je každoroční udělování Mezinárodní ceny „Most Görlitz-Zgorzelec“ pro osobnosti, které svým životním dílem přispěly k porozumění mezi evropskými národy. V Görlitz se konají turisticky atraktivní události, jako je srpnový staroměstský festival „Altstadtfest“ nebo Letní divadlo na Dolním rynku. Vedle zaregistrované obchodní značky „Görliwood“ jsou pro Görlitz v různých kontextech používány přívlastky „město vyhnanců“,[7] „město důchodců“[8] či „město věží“.[9]