Svatá země

Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští. Oblast má velký náboženský význam pro tři světová monoteistická náboženství (judaismus, křesťanství a islám), jelikož v této oblasti se odehrály události, které jsou posvátné pro všechna tato náboženství.

Mapa z roku 1759 zobrazující antické severní Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů

Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu

V židovské tradici hraje velkou roli také další název – Země zaslíbená. Ta byla podle biblické tradice darována Bohem potomkům starozákonního patriarchy Abraháma.^[1]

Po desáté egyptské ráně byli Židé zázračně osvobozeni z faraonova područí. Hospodin Izraelce vedl do země zaslíbené. V době kdy Mojžíš vystoupil na horu Sinaj, kde dostal od Boha desatero přikázání^[2] udělali Izraelité zlaté tele a dopustili se tak modlářství. Do země zaslíbené dovedl Izraelity Mojžíšův nástupce Jozue.^[3] Vstup do země zaslíbené nastal překročením řeky Jordán. Výměr Svaté země je dle Joz 1,4 od pustiny Libanonu k veliké řece Eufratu, celá země Héitů k velikému moři k západu slunce.

Odkazy

Reference

1. Gn 15, 18–21 (Kral, ČEP)
2. Ex 20, 1–17 (Kral, ČEP)
3. Dt 34, 4–12 (Kral, ČEP), Joz 1, 1–4 (Kral, ČEP)

Související články

• Izrael
• Kanaán
• Levanta
• Outremer
• Země izraelská

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatá země na Wikimedia Commons