Zelva (sídlo)
sídlo městského typu v Hrodenské oblasti v Bělorusku From Wikipedia, the free encyclopedia
Zelva (bělorusky Зэльва, polsky Zelwa) je sídlo městského typu v Hrodenské oblasti v Bělorusku. K roku 2018 měla přes šest tisíc obyvatel a byla správním střediskem Zelvenského rajónu.
| Zelva Зэльва | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 53°9′ s. š., 24°49′ v. d. |
| Nadmořská výška | 138 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Hrodenská |
| Rajón | Zelvenský |
  Zelva | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15 km² |
| Počet obyvatel | 6 296 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 419,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 1564 |
| PSČ | 231940 |
| Označení vozidel | 4 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha a doprava
Zelva leží na levém břehu řeky Zelvjanky, přítoku Němenu, na které je nad městem (jihovýchodně od něj) přehradní nádrž. Nejbližší města v okolí jsou Vaŭkavysk na západě, Masty na severozápadě a Slonim na východě.
Přes Zelvu prochází silnice R99, která začíná u Hrodny, do Zelvy přichází od Vaŭkavysku a následně končí za Slonimem nájezdem na dálnici M1.
Dějiny
První zmínka je z roku 1258. V roce 1470 zde začala stavba katolického kostela. V roce 1721 udělil Zelvě August II. Silný právo pořádat trhy, což výrazně přispělo k jejímu rozvoji. V roce 1795 při třetím dělení Polska připadla Zelva ruskému impériu.
V meziválečném období v letech 1921–1939 patřila Zelva k druhé Polské republice. Za druhé světové války drželo Zelvu v letech 1941–1944 nacistické Německo, které také zničilo zdejší židovskou menšinu, která k roku 1921 čítala 1344 osob. V roce 1942 došlo k deportaci zdejšího improvizovaného ghetta do vyhlazovacího tábora Treblinka.
V Zelvě, kde měli dům rodiče jejího manžela, strávila závěrečnou část života po propuštění z gulagu běloruská básnířka Larysa Henijušová.
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
