Západní břeh Jordánu
Oblast na Blízkém východě From Wikipedia, the free encyclopedia
Oblast na Blízkém východě From Wikipedia, the free encyclopedia
Západní břeh Jordánu (též Předjordánsko, hebrejsky יהודה ושומרון, zastarale Jehuda ve-Šomron (Judea a Samaří), nebo הגדה המערבית, ha-Gada ha-ma'aravit (Západní břeh), arabsky الضفة الغربية, ad-Daffa al-gharbíja (Západní břeh) je označení pro vnitrozemské území na západním (pravém) břehu řeky Jordán na Blízkém východě.
Západní břeh Jordánu الضفة الغربية (ad-Dafa al-Gharbíja) | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Ramalláh |
Souřadnice | 31°58′ s. š., 35°18′ v. d. |
Rozloha | 5 860 km² |
Nejvyšší bod | Tal Ásúr (1022 m n. m.) |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 676 740 (odhad 2013) |
Hustota zalidnění | 456,8 obyv./km² |
Jazyk | arabština (úřední), hebrejština |
Náboženství | islám, judaismus, křesťanství |
Správa regionu | |
Stát | Palestina |
Vznik | 1949 po první arabsko–izraelské válce |
Prezident | Mahmúd Abbás |
Předseda vlády | Salám Fajjád |
Měna | izraelský šekel, jordánský dinár |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +970, +972 |
Internetová doména | ps |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodním společenstvím je částečně uznáváno jako součást státu Palestina. Od roku 1967 byl vojensky okupován Izraelem a od roku 1981 je pod civilní správou Izraele, přičemž od roku 1994 část vládních pravomocí vykonává Palestinská národní správa. Podle nezávazného posudku Mezinárodního soudní dvora z roku 2024 je v rozporu s mezinárodním právem okupován Izraelem.[1]
Původně kanaánské území, od 14. stol. př. n. l. postupně osidlované izraelskými kmeny, tzv. Samaří v severním království do 722 př. n. l., kdy byli tamní Židé vystěhováni do Asýrie a území částečně osídleno jinými národy. Po Kýrově ediktu v 6. století př. n. l. bylo znovu osidlováno Židy – po prvním židovském povstání a po povstání Bar Kochby 132–135 n. l. nastává pokles trvalého osídlení. Po byzantské, mamlúcké a turecké nadvládě dochází k postupnému židovskému znovuosídlení a začínají se trvaleji usazovat i první Arabové.
Po porážce osmanského impéria v první světové válce bylo toto území do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Při izraelské válce za nezávislost obsadilo území, které v roce 1947 předpokládala OSN jako prostor pro arabskou „národní domovinu“, tehdejší Zajordánsko, jež Západní břeh 24. dubna 1950 anektovalo.[2] Arabská populace nevyvinula ani před válkou, ani po válce za nezávislost snahu o vytvoření státu, neboť území fakticky i de iure patřilo Palestincům.[zdroj?] Do roku 1967 bylo území součástí Jordánska, poté je v šestidenní válce obsadil Izrael, jímž je dodnes spravováno.
Z pohledu mezinárodní politiky je území považováno za součást vznikajícího Státu Palestina s ne jasně definovanými hranicemi[zdroj?] (v rámci Izraele je děleno území na sektory C, B a A s převažujícím židovským, smíšeným nebo čistě arabským obyvatelstvem), který však dosud nedosáhl plné nezávislosti a nemá skutečnou územní integritu. V Izraeli existuje řada dobrovolnických hnutí osídlujících „biblické srdce Izraele“ od okamžiku, kdy je Izrael zabral ve válce. Z pohledu mezinárodních institucí jsou tato města a vesnice označovány za „ilegální osady“ a některá města a vesnice s arabským, tzv. palestinským obyvatelstvem jsou nazývány „utečenecké tábory“. Do dnešního dne zde[kdy?] vzniklo 242 osad. V srpnu 2005 byly čtyři osady ze Západního břehu Jordánu vyklizeny na pokyn Ariela Šarona.
Předjordánsko tvoří 11 guvernorátů:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.