Wikipedista:Nsrotvt/Pískoviště/3
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zanzibarská revoluce (arabsky ثورة زنجبار českým přepisem Thavrat Zandžibár)) proběhla v roce 1964 a vedla ke svržení zanzibarského sultána a jeho převážně arabské vlády místními africkými revolucionáři. Zanzibar byl etnicky rozmanitý stát sestávající z několika ostrovů u východního pobřeží Tanganiky, kterému Velká Británie v roce 1963 udělila nezávislost. V sérii parlamentních voleb, které nezávislosti předcházely, se arabské menšině podařilo udržet si moc, kterou zdědila z dřívější existence Zanzibaru jako zámořského území Ománu. Africká Afroširská strana (ASP), byla frustrovaná nedostatečným zastoupením v parlamentu, přestože ve volbách v červenci 1963 získala 54 % hlasů, brzy ráno 12. ledna 1964 pod vedením Johna Okella, vůdce mládeže (ASP) z pobočky na Pembě, zmobilizovala na hlavním ostrově Unguja (ostrov Zanzibar) asi 600-800 revolucionářů, které zmobilizoval již několik měsíců předtím. Poté, co přemohli policejní síly země a přivlastnili si jejich zbraně, se povstalci vydali do Stone Town, kde svrhli sultána a jeho vládu. Následovaly represe proti arabským a jihoasijským civilistům na ostrově; výsledný počet obětí je sporný, odhady se pohybují od několika set do 20 000. Novým prezidentem a hlavou státu se stal umírněný vůdce ASP Abeid Karume.
Wikipedista:Nsrotvt/Pískoviště/3 | |||
---|---|---|---|
Zanzibar (Unguja) a Pemba, dva hlavní ostrovy Zanzibaru. | |||
Trvání | 12. ledna 1964 | ||
Místo | Zanzibar | ||
Souřadnice | 6°8′ s. š., 39°19′ v. d. | ||
Výsledek | Vítězství revolucionářů
| ||
Strany | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Nejméně 80 mrtvých a 200 zraněných během revoluce (většina z nich byli Arabové)[3] 2 000-4 000 (maximálně 20 000) mrtvých civilistů v následné době[4][5] |
Zjevné komunistické vazby nové vlády znepokojovaly západní vlády. Vzhledem k tomu, že Zanzibar ležel v britské sféře vlivu, vypracovala britská vláda řadu intervenčních plánů. Obávaná komunistická vláda se však nikdy neuskutečnila, a protože britští a američtí občané byli úspěšně evakuováni, nebyly tyto plány realizovány. Mezitím mocnosti východního bloku - Východní Německo a Sovětský svaz - spolu s protisovětskou Čínskou lidovou republikou navázaly přátelské vztahy s novou vládou tím, že ji uznaly a vyslaly do země své poradce. Karumemu se podařilo vyjednat sloučení Zanzibaru s Tanganikou, čímž vznikl nový stát Tanzanie, což dobová média hodnotila jako pokus zabránit komunistickému rozvratu Zanzibaru. Revoluce ukončila 200 let arabské nadvlády na Zanzibaru a na ostrově se každoročně připomíná oslavami výročí a státním svátkem.