Vířníci (Rotifera, Rotatoria) je skupina převážně sladkovodních, pseudocelníchprvoústých živočichů smikroskopickým tělem rozčleněným na hlavu, trup a nohu a snápadným obrveným vířivým aparátem vpřední části. Někdy jsou mezi ně zahrnováni vrtejši, kteří jsou zfylogenetického hlediska podskupina vířníků extrémně pozměněná parazitismem. Nejbližší příbuzní vířníků (včetně vrtejšů) jsou zástupci kmenů oknozubky, čelistovky a patrně iploutvenky.
Vířníků je známo přes 2000druhů (přičemž v Česku bylo zaznamenáno necelých 600druhů). Vyskytují se po celém světě, obývají hlavně sladké, ale islané vody, častí jsou ive vodě zachycené vmechových polštářích či vpůdě. Jsou schopni vytvářet odolná stadia, ať už jsou to vajíčka (utřídy točivky), nebo vyschlí dospělci ve stavu tzv.anabiózy (třída pijavenky). Vířníci mají silný sklon kpartenogenezi. Utočivek se partenogenetické generace střídají sgenerací pohlavní, kdy se zhaploidních neoplozených vajec líhnou miniaturní samci. Pijavenky jsou proslulé svou asexualitou – samci se unich vůbec nevyskytují, zvajec se líhnou vždy jen další partenogenetické samice, klony svých matek. Na druhou stranu mají neobyčejně vysoký podíl horizontálně přenesených genů ve svých genomech. Třetí třída vířníků, žábrovci, je ale striktně sexuální splně vyvinutými samci isamicemi. Totéž platí ipro vrtejše.
1954 – Byl uskutečněn prvovýstup na druhou nejvyšší horu světa, K2(na obrázku).
1964 – Program Ranger: Sonda Ranger 7 dopadla na povrch Měsíce voblasti Mare Cognitum. Při dopadu jako první sonda pořídila aodeslala na Zemi podrobné zblízka pořízené snímky povrchu.