vesmírný infračervený dalekohled From Wikipedia, the free encyclopedia
Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) by infračervený kosmický teleskop provozovaný americkým Úřadem pro letectví a kosmonautiku. Mise WISE odstartovala ze základny Vandenberg 14. prosince 2009 ve 14:09 UTC. Na oběžnou dráhu byla družice dopravena nosnou raketou Delta II model 7320-10. Jejím úkolem bylo pořizovat po dobu šesti měsíců snímky celé oblohy ve spektru vlnových délek od 3 do 25 μm. Teleskop sondy WISE je přibližně tisíckrát citlivější než předchozí teleskopy pro pozorování oblohy, jakými byly IRAS, AKARI a COBE. Po dobu trvání mise bude pořízeno přibližně 1,5 milionu snímků. Pozorovány budou objekty sluneční soustavy jako jsou asteroidy, objekty naší galaxie jako jsou chladné tmavé hvězdy zvané hnědí trpaslíci a vzdálené galaxie.
| WISE | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||||||||
 | |||||||||||||
| Jiné názvy | WISE, Explorer 92, MIDEX 5, NEOWISE | ||||||||||||
| COSPAR | 2009-071A | ||||||||||||
| Katalogové číslo | 36 119 | ||||||||||||
| Start | 14. prosince 2009 | ||||||||||||
| Kosmodrom | Vandenberg AFB | ||||||||||||
| Nosná raketa | Delta II | ||||||||||||
| Typ oběžné dráhy | Polární dráha synchronní se sluncem | ||||||||||||
| Trvání mise | 14 let a 241 dní plán: 10 měsíců | ||||||||||||
| Provozovatel | NASA | ||||||||||||
| Výrobce | Ball Aerospace Lockheed Martin | ||||||||||||
| Druh | kosmický teleskop | ||||||||||||
| Program | Explorer | ||||||||||||
| Hmotnost | 750 kg | ||||||||||||
| Délka | 1,73 m | ||||||||||||
| Šířka | 2 m | ||||||||||||
| Výška | 2,85 m | ||||||||||||
| Parametry dráhy | |||||||||||||
| Doba oběhu | 95 min | ||||||||||||
| |||||||||||||
| Teleskop | |||||||||||||
| Průměr | 0,4 metru | ||||||||||||
| Vlnová délka | 3—25 μm | ||||||||||||
| Přístroje | |||||||||||||
| Nese přístroje | infračervený dalekohled | ||||||||||||
| Oficiální web | http://wise.ssl.berkeley.edu/ | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Sonda byla postavena společností Ball Aerospace a je postavena na architektuře Ball Aerospace RS-300 ověřené při misi technologického demonstrátoru Orbital Express. Těleso bylo na oběžné dráze stabilizováno ve třech osách. Dodávku elektrické energie zajišťovaly solární panely, připevněné k trupu. Komunikaci s řídícím střediskem zajišťovala vysoko—zisková anténa, pracující v pásmu Ku. Data byla přenášena pomocí sítě geostacionárních komunikačních družic Tracking and Data Relay Satellite System. Chlazení teleskopu bylo navrženo a postaveno společností Lockheed Martin a provedeno pomocí nádoby zvané cryostat, naplněné vodíkem v pevném skupenství. Teplota byla udržována na 15 kelvinech.
Sonda WISE sledovala oblohu ve čtyřech vlnových délkách infračervené části elektromagnetického spektra. Detektory měly mez citlivosti 120, 160, 650, a 2600 µJy pro vlnové délky 3,3, 4,7, 12, a 23 mikronů.
Primární mise byla naplánována na deset měsíců – první z nich byl určen pro testy palubních systémů, dalších šest měsíců pro samotné snímkování oblohy a zbylé tři pro dodatečná pozorování, dokud nedojde chladicí médium.
Koncem roku 2010 začal docházet tekutý vodík pro chlazení detektorů, takže že sonda již nemohla zmírňovat teplo produkované vlastními operacemi, což narušovalo její podrobné infračervené pozorování slabých signálů z hlubokého kosmu. Dvě nejkratší vlnové délky byly použitelné i bez chlazení a pracovaly několik měsíců na projektu NEOWISE (Near-Earth Object WISE) k mapování blízkých objektů v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. V únoru 2011 NASA sondu hibernovala kvůli úspoře finančních prostředků.
O dva roky později ale agentura zjistila, že sonda je stále schopna pozorovat asteroidy a komety, které se přibližují blízko k Zemi a vysílají silný infračervený signál díky ohřevu energií přicházející ze Slunce. Ve druhé polovině roku 2013 byl proto dalekohled znovu vychlazen (z 73 °C na cca −200 °C) a zkalibrován. Projekt NEOWISE tak pokračoval s předpokládaným koncem životnosti v roce 2020. Teleskop odhalil několik blízkých hnědých trpaslíků, několik stovek Zemi blízkých planetek (z toho několik desítek potenciálně nebezpečných, například 2013 YP139 v Apollonově skupině) a 25 komet (včetně komety pojmenované C/2020 F3 NEOWISE objevené v březnu 2020 a viditelné na severní polokouli v červenci 2020 pouhým okem).[1] Mise celkem zaznamenala více než 3 000 objektů v blízkosti Země, z nichž 215 astronomové dříve neznali.[2]
Očekávanou životnost sonda překročila o další čtyři roky a její konec urychlil nárůst sluneční aktivity v 25. slunečním cyklu zahájeném v roce 2019. Zvýšený příliv energie ze Slunce rozšířil zemskou atmosféru, což zvýšilo odpor, kterým brzdí kosmická tělesa. NEOWISE, která neměla pohonný systém a nemohla zvýšit svou oběžnou dráhu, tak byl odsouzena k brzkému zániku. Proto NASA 31. července 2024 ukončila vědecký program sondy [3] a inženýři jí 8. srpna 2024 poslali poslední příkaz, kterým jí nařídili definitivně vypnout svůj vysílač[2]
NASA při té příležitosti ocenila, že sonda NEOWISE kromě vlastních objevů pomohla položit základy pro svého nástupce na poli planetární obrany – infračervený vesmírný teleskop NEO Surveyor, který byl cíleně vyvinut pro detekci objektů v blízkosti Země a jehož vypuštění je naplánováno nejdříve na rok 2027.[4]
Očekává se, že sonda shoří na po vstupu do atmosféry koncem roku 2024.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
