![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/Wei%25C3%259Fenburg%252C_Marktplatz_1-007.jpg/640px-Wei%25C3%259Fenburg%252C_Marktplatz_1-007.jpg&w=640&q=50)
Weißenburg in Bayern
obec v zemském okresu Weißenburg-Gunzenhausen v Německu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Weißenburg in Bayern (dříve též Weißenburg im Nordgau, Weißenburg am Sand) je velké okresní město ve Středních Francích v zemském okrese Weißenburg-Gunzenhausen. Po pět set let bylo svobodným říšským městem.
Weißenburg in Bayern | |
---|---|
![]() Stará radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°1′50″ s. š., 10°58′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 422 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo![]() |
Spolková země | Bavorsko |
Vládní obvod | Střední Franky |
Zemský okres | Weißenburg-Gunzenhausen |
Administrativní dělení | 27 místních částí |
![]() ![]() Weißenburg in Bayern | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 97,6 km² |
Počet obyvatel | 18 854 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 193,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Vznik | 1296 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 09141 |
PSČ | 91781 |
Označení vozidel | WUG |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město leží při západním výběžku Franského Jury, nad městem se do výšky 620 m zvedá Wülzburger Berg s pevností Wülzburg na temeni. V blízkosti prochází hlavní evropské rozvodí, okrajem města protéká Schwäbische Rezat, která patří k úmoří Severního moře, čtyři kilometry jižně teče Altmühl, která náleží k úmoří Černého moře. Oba toky měl propojit kanál Fossa Carolina.
Nejstarší památky pocházejí z konce 1. stol. n. l., na dohled od nynějšího města stál římský vojenský tábor Biriciana, odkryty byly pozůstatky lázní, zrekonstruovány vstupní brány s částmi hradby. Lokalita je coby součást pohraniční linie opevnění zapsána v seznamu Světového dědictví. V roce 1296 bylo město povýšeno mezi svobodná říšská města; císařské samostatnosti pozbylo v září 1802, kdy se dostalo do područí Bavorského kurfiřtství.
Po skončení druhé světové války se město ocitlo v americké okupační zóně. Ve městě našlo útočiště na šest tisíc vyhnanců ze Sudet a ze Slezska. Velká část z nich přišla z Kadaně, Doupova, Klášterce nad Ohří a dalších míst Kadaňska.